Duha má vždy stejné pořadí barev proto, že každá vlnová délka se v kapce vody láme pod jiným úhlem a k oku se vrací z jiného směru. Červená vychází z kapky pod největším úhlem, fialová pod nejmenším, a proto je červená vždy na vnějším okraji oblouku. Není to náhoda ani zvyk, ale geometrie, která se nemůže prohodit.
Text vysvětluje, co se v kapce děje, proč je duha vždy naproti slunci a proč má dvojitá duha barvy obráceně.
V kostce: paprsek vstoupí do kapky, láme se, uvnitř se odrazí od zadní stěny a při výstupu se láme znovu. Míra lomu závisí na vlnové délce, takže se barvy rozdělí. Hlavní duha vzniká při jednom vnitřním odrazu a její oblouk leží zhruba dvaačtyřicet stupňů od bodu naproti slunci. Vedlejší duha vzniká při dvou odrazech, je slabší, leží výš a má obrácené pořadí barev.
Co se děje uvnitř kapky
Světlo na rozhraní vzduchu a vody změní směr, protože se v hustším prostředí šíří pomaleji. Uvnitř kapky dorazí k zadní stěně, odrazí se a při výstupu se láme podruhé. Celkem tedy dvakrát mění směr a jednou se odráží.
Klíčové je, že míra lomu závisí na vlnové délce. Modré světlo se láme víc než červené, takže vystupují z kapky pod mírně odlišnými úhly a na obloze se rozdělí do pásů.
Proč je duha oblouk
Ke zpět vystupujícímu světlu se sčítají příspěvky ze všech kapek, které leží pod správným úhlem vůči spojnici oko a stín vlastní hlavy. Množina takových směrů tvoří kužel, a proto vidíme kruhový oblouk. Ze země vidíme jen jeho část, protože zbytek je pod obzorem.
Proč je duha vždy naproti slunci
Vracející se světlo míří zpět k původnímu zdroji. Duha proto leží na opačné straně oblohy, než je slunce, a její střed je přesně tam, kam ukazuje stín vaší hlavy. Odtud plyne, že duha je pro každého pozorovatele jiná: tvoří ji jiné kapky.
Proč není duha v poledne
Když je slunce vysoko, střed duhy klesne hluboko pod obzor a oblouk se skryje. Duhu proto vídáme hlavně ráno a odpoledne. Z letadla nebo z hory lze za vhodných podmínek vidět i celý kruh.
Proč má vedlejší duha barvy obráceně
Vzniká při dvou vnitřních odrazech v kapce místo jednoho. Každý odraz převrátí pořadí úhlů, a proto je u vedlejší duhy fialová vně a červená uvnitř. Je slabší, protože při druhém odrazu odejde další část energie ven z kapky.
Co je tmavý pás mezi nimi
Mezi hlavní a vedlejší duhou je obloha znatelně tmavší. Z této oblasti se totiž ke pozorovateli nevrací světlo ani z jednoho, ani ze dvou odrazů. Jev je pojmenován po Alexandru z Afrodisiady, který ho popsal už ve starověku.
Proč nelze dojít na konec duhy
Duha není předmět na určitém místě, ale směr, ve kterém k vám přichází světlo. Když se posunete, tvoří ji jiné kapky a oblouk se posune s vámi. Konec duhy je tedy nedosažitelný z principu, ne kvůli vzdálenosti.
Kde se stejný jev objevuje
Duha na zahradní hadici, barevné okraje kolem jasných předmětů v levném dalekohledu, rozklad světla na skleněném hranolu a barevné kruhy kolem slunce zvané halo, které ale vznikají na ledových krystalcích, ne na kapkách.
Proč duha nemá ostré hranice
Barvy přecházejí plynule, protože sluneční kotouč není bodový zdroj a každý jeho okraj vytvoří mírně posunutý oblouk. Kapky navíc nemají stejnou velikost. Výsledkem je rozmazaný přechod místo ostrých pruhů, a proto se počet barev nedá spolehlivě spočítat.
Proč se mluví o sedmi barvách
Je to historická konvence, ne měřitelná skutečnost. Spektrum je spojité a rozdělení na sedm pásem vychází z dobové představy o významu čísla sedm, ne z toho, co oko rozliší.
Proč je duha nad vodopádem stálá
Vodní tříšť je tam neustále, takže při vhodném postavení slunce vzniká duha opakovaně na stejném místě. Totéž platí u fontán a u zavlažování. Je to nejjednodušší způsob, jak si jev ukázat kdykoli, aniž by bylo nutné čekat na přeháňku.
To, jak oko barvy rozlišuje, ostatně není dané od narození, a kdo se ptá, jak vidí novorozenec, zjistí, že barevné vidění dozrává teprve během prvních měsíců života.
Časté otázky
Proč má duha vždy stejné pořadí barev?
Každá vlnová délka vystupuje z kapky pod jiným úhlem, takže se pořadí nemůže změnit.
Která barva je nahoře?
U hlavní duhy červená na vnějším okraji a fialová na vnitřním.
Proč je duha naproti slunci?
Světlo se z kapek vrací zpět ke zdroji, takže oblouk leží na opačné straně oblohy.
Proč nevidím duhu v poledne?
Slunce je vysoko a střed duhy klesne pod obzor.
Proč má vedlejší duha obrácené barvy?
Vzniká při dvou vnitřních odrazech místo jednoho a každý odraz pořadí převrátí.
Co je tmavý pás mezi duhami?
Oblast, ze které se k pozorovateli nevrací světlo z jednoho ani ze dvou odrazů.
Dá se dojít na konec duhy?
Nedá. Duha je směr, ne místo, a s pohybem se posouvá.
Vidí dva lidé stejnou duhu?
Nevidí. Každému ji tvoří jiné kapky.
Může být duha kruhová?
Může, z letadla nebo z hory za vhodných podmínek.
Vzniká duha jen z deště?
Stačí jakékoli vodní kapky, například z vodopádu, fontány nebo zahradní hadice.

