Co dělá ocel nerezovou: věda za každodenním materiálem

Je v kuchyni, na zápěstí, v nemocnici i na střeše. Nerezová ocel je jeden z nejrozšířenějších materiálů moderního světa, a přitom o ní většina lidí ví jen to, že „nerezaví“. Co za tím stojí, proč to není vždy pravda a jak poznat dobrou nerez ocel od té levné?

Chrom: klíčový prvek, který vše mění

Ocel je slitina železa a uhlíku. Bez dalšího přísady rezaví jako každé jiné železo, rychle a nevyhnutelně. Přidáte-li minimálně 10,5 procenta chromu, vytvoří se na povrchu tenká neviditelná vrstva oxidu chromitého. Tato vrstva, tenká jako 5 atomů, je tvrdá, přilnavá a hlavně samohojivá: pokud se mechanicky poruší, v přítomnosti kyslíku se sama obnoví.

Bez chromu: rez. S chromem: nerezová ocel. Tak jednoduchý je základ, a přitom tak fascinující v materiálovém detailu.

Označení ocelí: co říkají čísla 18/10, 304, 316

• 18/10: 18 % chromu, 10 % niklu, standard pro příbory a nádobí, výborná korozivzdornost
• 304 (A2): nejrozšířenější nerez, vhodný pro potravinářství, interiér i lehký exteriér
• 316 (A4 nebo „marine grade“): přidaný molybden, odolný chloridům a mořské vodě
• 430: feritická ocel bez niklu, levnější, méně odolná, v levných výrobcích
• 440C: vysokouhlíková nerezavka, tvrdá (HRC 60), pro nože, méně odolná korozi než 304

Proč „nerezová“ ocel přece jen rezaví

Nerezová ocel není nezranitelná. Tři situace, kdy koroze přijde i na nerez: kontakt se solí nebo chloridy v dlouhém kontaktu (chloridová koroze, proto 316 na moři), poškrábání povrchu abrazivním čisticím prostředkem a poté vlhkost a kontakt s jiným kovem (galvanická koroze, ocelový šroub v nerezové desce za vlhka).

Odolnost materiálů lze neustále posouvat dál. Ve VÚHZ se dlouhodobě věnujeme výzkumu materiálových struktur a tenkých vrstev, jejichž aplikace chrání průmyslové oceli i před extrémními korozními vlivy. Zjistěte, jak v praxi fungují moderní technologie povlakování PVD, PACVD a CVD.

Jak pečovat o nerezové předměty správně

• Nádobí: myjte bez abrazivních drátěnek, škrábance narušují povrch
• Hodinky s nerezovým páskem: oplachujte po kontaktu se slanou vodou
• Exteriérové prvky (zábradlí, fasáda): pravidelný oplach vodou odstraní chloridové usazeniny
• Skvrny od vody: citronová šťáva nebo ocet + oplach, bezpečné a účinné
• Žlutohnědé skvrny po svařování: vybroušení nebo chemické moření obnoví pasivaci

Časté otázky

Lze dát nerezové nádobí do myčky?

Zpravidla ano, ale záleží na kvalitě oceli. Vysoce legovaná 18/10 myčku snese bez problémů. Levná nerez (430 bez niklu) může zmatňovat nebo se začít korodovat v agresivním prostředí myčky. Příbory a nože nechávejte krátce v myčce, dlouhé máčení v agresivním prostředí vadí i kvalitní nerezi.

Je magnetická nerezová ocel horší?

Ne, magnetismus závisí na krystalografické struktuře, ne na kvalitě. Austenitická ocel (304, 316) je nemagnetická. Feritická (430) je magnetická. Oba typy jsou korozivzdorné, ale s různou odolností. Test magnetem na nerezu neříká nic o kvalitě, jen o složení.

Co je titanová úprava na nožích a příborech, je to lepší?

Titanový nitridový povlak (TiN, zlatavý odstín) nebo DLC (černý povlak) jsou funkční povrchové úpravy tvrdší než základní ocel. Zvyšují tvrdost povrchu a odolnost opotřebení. Čistě estetické titanové nástřiky bez funkce jsou marketingové, ověřte specifikaci.

Jak rozeznat kvalitní nerez od levné při nákupu?

Magnetem otestujte, zda je magnetická (levnější feritická 430). Podívejte se na tloušťku, levné nádobí je tenké a lehké. Certifikace pro potravinářský kontakt (EU nařízení 10/2011) nebo označení „food grade“ jsou zárukou, že materiál splnil bezpečnostní standardy pro kontakt s potravinami.