Jak funguje lednice a co zvyšuje její spotřebu

Lednice chlad nevyrábí. Odebírá teplo zevnitř a odvádí ho ven do místnosti. Dělá to pomocí chladiva, které v uzavřeném okruhu střídavě mění skupenství: uvnitř se odpařuje a teplo přitom pohlcuje, venku zkapalní a teplo odevzdá. Celý trik spočívá jen v tom, kde který z obou dějů probíhá.

Z toho plyne i odpověď na otázku, kterou si každé léto někdo položí. Lednici nelze použít k ochlazení místnosti, protože veškeré odebrané teplo plus teplo z kompresoru skončí v téže místnosti. Otevřená lednice pokoj naopak ohřeje.

Text nejdřív projde okruh chlazení a vysvětlí, proč je vzadu horká mřížka. Potom ukáže, kde je uvnitř nejchladněji a kam co patří, jak nastavit teplotu a ověřit ji, co zbytečně zvyšuje spotřebu a co dělat při výpadku proudu.

Jak okruh funguje

Chladivo přichází do výparníku uvnitř lednice jako kapalina pod nízkým tlakem. Tam se odpaří a k tomu potřebuje energii, kterou si vezme z okolního vzduchu, tedy z vnitřku spotřebiče. Vzniklá pára putuje do kompresoru, který ji stlačí, čímž se prudce ohřeje. Horká stlačená pára pak prochází kondenzátorem na zadní stěně, kde předá teplo místnosti a zkapalní. Cyklus se uzavírá a začíná znovu.

Klíčové je, že změna skupenství přenáší mnohem víc energie než pouhé ohřátí nebo ochlazení téže látky. Proto stačí malé množství chladiva obíhající dokola na to, aby se z vnitřku odvedlo velké množství tepla.

Proč lednici slyšíte

Kompresor je ta část, která vydává zvuk. Nespíná trvale, ale podle čidla teploty, proto lednice cyklicky bzučí a pak ztichne. Novější spotřebiče s plynulou regulací otáček běží tišeji a déle, místo aby často spínaly na plný výkon. Mezi zvuky, které jsou normální, patří i občasné bublání a cvaknutí při přepnutí, kdežto rachot a vibrace značí spíš problém s uložením nebo s podložkou.

Proč je vzadu teplo

Kondenzátor musí odvést do místnosti veškeré teplo odebrané zevnitř plus teplo, které vyrobil kompresor. Proto je za lednicí vždycky tepleji než před ní a proto se energie z ledničky nedá nijak ušetřit tím, že ji necháte otevřenou.

Odtud plyne i to nejdůležitější pravidlo pro umístění: kondenzátor potřebuje kolem sebe proudící vzduch. Když je zaprášený, zakrytý nebo přitisknutý ke zdi, teplo se odvádí hůř, tlak v okruhu roste a kompresor musí běžet déle. Výsledkem je vyšší spotřeba i kratší životnost.

Kde je uvnitř nejchladněji

Uvnitř lednice není teplota všude stejná a rozdíl mezi nejchladnějším a nejteplejším místem bývá i několik stupňů. Studený vzduch klesá, takže u zadní stěny a dole je chladněji, zatímco ve dveřích je nejtepleji a teplota tam navíc kolísá při každém otevření.

Z tabulky plyne jedna častá chyba: vejce a mléko uložené ve dveřích. Právě tam teplota nejvíc kolísá, takže rychle se kazící potraviny patří dovnitř na polici, ne do dvířek. U lednic s ventilátorem je rozložení rovnoměrnější, ale rozdíl ve dveřích zůstává.

Kam co patří a proč

Kromě teploty rozhoduje i vlhkost a to, co se od čeho má oddělit. Syrové maso patří vždy nejníž, aby z něj nemohlo nic odkapat na potraviny, které se už tepelně neupravují. Zelenina naopak potřebuje vyšší vlhkost, kterou zajišťuje uzavřená zásuvka.

Co do lednice nepatří

Brambory, cibule a česnek, kterým chlad nesvědčí a měknou nebo sládnou. Rajčata, u kterých se v chladu zastaví tvorba aromatických látek a dužina zvodnatí. Banány, jejichž slupka zčerná. Med, který v chladu rychleji ztuhne. A také chleba, protože teploty kolem nuly až pěti stupňů tuhnutí střídy naopak urychlují.

Proč oddělovat ovoce a zeleninu

Jablka, hrušky a další plody uvolňují etylen, který urychluje zrání okolních potravin. Okurky, brokolice a listová zelenina na něj reagují citlivě a rychleji vadnou. Oddělené zásuvky nebo alespoň uzavřená nádoba proto prodlouží trvanlivost bez jakéhokoli zásahu do nastavení.

Jak nastavit a ověřit teplotu

Číselné stupně na ovladači u starších modelů neznamenají stupně Celsia, ale výkon chlazení. Trojka tedy není tři stupně. Skutečná teplota se proto ověřuje teploměrem, jinak se snadno stane, že je uvnitř o několik stupňů jinak, než si myslíte.

1. V chladicí části nastavte teplotu kolem pěti stupňů, v mrazáku kolem minus osmnácti.
2. Vložte teploměr do sklenice s vodou uprostřed prostřední police.
3. Odečtěte hodnotu až po několika hodinách, ne hned po nastavení.
4. Měřte při běžném provozu, ne po dlouhém otevírání dveří.
5. Pokud je uvnitř výrazně chladněji, přidejte na ovladači směrem k teplejšímu.
6. V létě může být nutné nastavení mírně upravit, protože stoupá teplota v místnosti.

Zbytečně nízká teplota spotřebu zvyšuje bez užitku. Rozdíl mezi pěti a dvěma stupni se na trvanlivosti většiny potravin projeví málo, na spotřebě znatelně.

Co zvyšuje spotřebu

Většina zbytečné spotřeby pochází z několika snadno odstranitelných věcí. Seřazeno od nejvýznamnějších.

Jak otestovat těsnění

Vložte mezi dveře a rám list papíru a zavřete. Pokud papír vytáhnete bez odporu, těsnění v tom místě netěsní. Zkoušku opakujte po obvodu celých dvířek. Vyměnit samotné těsnění je podstatně levnější než provoz s netěsnými dveřmi po několik let.

Proč v létě běží víc

Kompresor musí odvádět teplo do místnosti, a čím je v ní tepleji, tím hůř se mu to daří. V horkém dni proto běží déle a častěji. Přidává se i to, že se dveře otvírají častěji a že se dovnitř vkládají teplé nápoje.

Umístění lednice vedle trouby, myčky nebo na přímém slunci tenhle efekt zesiluje po celý rok. Pokud to jde, vyplatí se ji přesunout, případně alespoň zajistit odvětrání zadního prostoru. U vestavných spotřebičů je průchod vzduchu daný konstrukcí skříňky a bývá první věcí, kterou je při vysoké spotřebě namístě zkontrolovat.

Údržba, která se vyplatí

1. Vysát kondenzátor vzadu, ideálně jednou za půl roku.
2. Zkontrolovat a vyčistit těsnění, v drážce se drží drobky a plíseň.
3. Odmrazit mrazák, jakmile vrstva námrazy znatelně naroste.
4. Vyčistit odtokový otvor vzadu dole v chladicí části, ucpaný způsobí vodu pod zásuvkami.
5. Zkontrolovat vodorovné ustavení, nakloněný spotřebič hůř zavírá a víc hlučí.
6. Nezakrývat vnitřní větrací otvory nádobami natlačenými k zadní stěně.

Co dělat při výpadku proudu

Hlavní pravidlo zní neotvírat dveře. Zavřená chladnička udrží potraviny v pořádku několik hodin a plný mrazák podstatně déle než poloprázdný, protože zmrazený obsah funguje jako zásobník chladu.

Po obnovení dodávky posuzujte potraviny podle stavu, ne podle času. Maso a mléčné výrobky, které se ohřály nad běžnou chladicí teplotu a zůstaly tak delší dobu, se raději nepoužívají. Zmrazené potraviny, které zůstaly tvrdé a mají krystalky ledu, lze nechat dál zmrazené. Rozmrazené maso se znovu nezmrazuje.

Vlhkost a pachy

Voda na dně chladicí části bývá nejčastěji ucpaný odtokový otvor, ne porucha. Kondenzát z výparníku po něm stéká do misky nad kompresorem, kde se odpaří. Když se otvor ucpe drobky, voda zůstane uvnitř.

Pachy se drží v porézních materiálech a v těsnění. Pomáhá uzavřené skladování, pravidelné vytírání a otevřená nádobka se sodou nebo s aktivním uhlím. Silný zápach, který se vrací i po vyčištění, bývá známkou zapomenuté potraviny v zadním rohu nebo v odtokovém žlábku.

Kdy se oprava nevyplatí

U starších spotřebičů bývá rozhodující spotřeba, ne porucha. Lednice běží nepřetržitě po celý rok, takže rozdíl mezi starým a úsporným modelem se za dobu životnosti nasčítá do znatelné částky. Oprava chladicího okruhu je navíc zásah, který zvládne jen servis s příslušným oprávněním kvůli nakládání s chladivem.

Naopak výměna těsnění, oprava závěsu, výměna termostatu nebo vyčištění odtoku se vyplatí téměř vždy. Než spotřebič odepíšete, má smysl ověřit právě tyhle jednoduché věci, protože vysoká spotřeba často nemá původ v kompresoru, ale v tom, co jde spravit odpoledne.

Mrazák a proč v něm roste námraza

Námraza vzniká z vlhkosti, která se do mrazáku dostane při každém otevření a z nedostatečně zabalených potravin. Vzduch se ochladí pod bod mrazu a vodní pára se vysráží přímo na nejstudenějším povrchu, tedy na výparníku a na stěnách. Vrstva ledu pak zhoršuje přenos tepla a kompresor musí běžet déle.

Beznámrazové mrazáky problém řeší cyklickým rozmrazováním výparníku a odvětráváním vlhkosti, což je pohodlné, ale znamená to mírně vyšší spotřebu a sušší prostředí uvnitř. Potraviny v nich proto vyžadují důkladnější balení, jinak se na nich rychleji objeví mrazová spálenina.

Jak omezit námrazu u klasického mrazáku

Ukládat jen vychladlé a dobře uzavřené potraviny, otvírat dveře krátce a vědět předem, co beru, a kontrolovat těsnění. Odmrazení má smysl, jakmile vrstva ledu přesáhne zhruba půl centimetru. Led se nikdy neseškrabává tvrdým předmětem, protože poškození výparníku znamená konec spotřebiče.

Co znamená energetická třída a co ne

Štítek udává spotřebu při normovaném provozu, ne ve vaší kuchyni. Skutečná spotřeba závisí na teplotě místnosti, na tom, jak často otvíráte dveře, a na tom, jestli má spotřebič kolem sebe volný prostor. Rozdíl mezi laboratoří a domácností bývá znatelný.

Prakticky z toho plyne, že úsporný spotřebič postavený vedle trouby a přitisknutý ke zdi může spotřebovat víc než starší model umístěný rozumně. Než měnit lednici, vyplatí se projít seznam příčin výše; bývá v něm víc úspory než ve skoku o jednu třídu.

Časté otázky

Jak lednice chladí?

Chladivo se uvnitř odpařuje a odebírá teplo, kompresor ho stlačí a vzadu zkapalní a teplo předá místnosti.

Proč je za lednicí teplo?

Kondenzátor tam odvádí veškeré teplo odebrané zevnitř plus teplo vyrobené kompresorem.

Ochladí otevřená lednice pokoj?

Neochladí, naopak ho ohřeje. Všechno teplo zůstane v téže místnosti.

Jakou teplotu nastavit?

Kolem pěti stupňů v chladicí části a kolem minus osmnácti v mrazáku.

Znamenají čísla na ovladači stupně?

U starších modelů ne, jde o výkon chlazení. Teplotu je nutné ověřit teploměrem.

Kde je uvnitř nejchladněji?

U zadní stěny a dole. Nejtepleji a nejkolísavěji je ve dveřích.

Patří vejce do dveří?

Nepatří. Ve dveřích teplota nejvíc kolísá, rychle se kazící potraviny mají být na polici.

Co do lednice nepatří vůbec?

Brambory, cibule, česnek, rajčata, banány, med a chleba.

Proč lednice v létě běží častěji?

Do teplejší místnosti se teplo odvádí hůř, takže kompresor běží déle.

Jak poznám netěsné dveře?

List papíru vložený mezi dveře a rám nesmí jít vytáhnout bez odporu.

Proč je na dně voda?

Nejčastěji je ucpaný odtokový otvor pro kondenzát.

Co při výpadku proudu?

Neotvírat dveře. Plný mrazák vydrží podstatně déle než poloprázdný.

Můžu znovu zmrazit rozmrazené maso?

Nemůžete. Zmrazené potraviny, které zůstaly tvrdé s krystalky ledu, ale zmrazené zůstat mohou.

Jak často vysávat mřížku vzadu?

Zhruba jednou za půl roku, u domácnosti se zvířaty častěji.

Co si z toho odnést

1. Lednice teplo neodstraňuje, jen ho přesouvá do místnosti.
2. Pět stupňů uvnitř a minus osmnáct v mrazáku, ověřené teploměrem, ne podle čísla na ovladači.
3. Rychle se kazící potraviny patří k zadní stěně dolů, ne do dveří.
4. Vysátá mřížka, odstup od stěny a funkční těsnění udělají se spotřebou nejvíc.
5. Při výpadku proudu se dveře neotvírají a potraviny se pak posuzují podle stavu.

Související návody

• Proč v mrazáku vzniká námraza
• Proč jablko hnědne
• Proč chleba tvrdne