Proč svíčka pod sklenicí zhasne

Svíčka pod sklenicí nezhasne proto, že by došel všechen kyslík, ale proto, že jeho podíl klesne pod hranici, při které plamen udrží sám sebe. Ve sklenici zůstává kyslíku pořád dost na dýchání, jen ne na hoření. K tomu se přidá hromadící se oxid uhličitý a vodní pára, které plamen dusí.

Text vysvětluje, co plamen potřebuje, proč zhasne dřív, než se zdá, a co z toho plyne pro bezpečnost v domácnosti.

Co plamen potřebuje

Ke vzniku a udržení plamene jsou nutné tři věci současně: palivo, okysličovadlo a dostatečná teplota. U svíčky je palivem vosk, který se teplem taví, vzlíná knotem a teprve v podobě par hoří. Okysličovadlem je vzdušný kyslík a teplotu udržuje sám plamen.

Odstranění kteréhokoli z těch tří hoření ukončí. Sfouknutí odnese horké páry, přiklopení odřízne přísun kyslíku a zalití vodou odebere teplo.

Proč nedojde všechen kyslík

Plamen svíčky potřebuje v okolním vzduchu výrazně vyšší podíl kyslíku, než kolik stačí člověku k dýchání. Jakmile podíl klesne pod určitou mez, reakce se zpomalí natolik, že se plamen neuživí. V té chvíli je ve sklenici kyslíku stále většina původního množství.

Co dělá oxid uhličitý

Hořením vzniká oxid uhličitý a vodní pára. Oba plyny kyslík ředí a zároveň odvádějí teplo, protože se musí ohřívat. Oxid uhličitý je navíc těžší než vzduch, takže se v uzavřeném prostoru hromadí u dna a plamen doslova obklopí.

Proč je to i důvod, proč hasicí přístroje fungují

Sněhový hasicí přístroj plní stejnou úlohu: vytlačí kyslík oxidem uhličitým a zároveň prudce ochladí. Přikrývka na hořící pánev dělá totéž mechanicky, proto se na hořící olej nikdy nelije voda.

Proč se plamen před zhasnutím chová divně

Ke konci se plamen protáhne, zbledne a začne se třepotat. Je to tím, že reakce probíhá v prostředí chudším na kyslík a plamen hledá místo, kde ho je víc. Krátce před zhasnutím bývá vidět silnější kouř, protože část paliva už neshoří dokonale a odchází jako saze.

Proč velikost sklenice nerozhoduje sama

Větší objem znamená víc vzduchu, a tedy delší hoření. Vztah ale není přímá úměra. Vysoká úzká sklenice se chová jinak než široká nízká, protože v ní teplý vzduch stoupá a vytváří proudění. Roli hraje i těsnost: nepatrná mezera u podložky dokáže dobu hoření výrazně prodloužit.

Jak si to vyzkoušet

Stejnou svíčku zakryjte postupně několika nádobami různého objemu a měřte čas. Pokus je názorný právě tím, že výsledky nevyjdou v čistém poměru. Sklenici pokládejte na rovnou nehořlavou podložku a počítejte s tím, že se zahřeje.

Co z toho plyne doma

Svíčka v uzavřené lucerně s malým objemem zhasne sama, což je vlastnost, ne závada. Naopak svíčka v průvanu hoří nerovnoměrně a více čadí. Nikdy nenechávejte hořící svíčku bez dozoru a dávejte ji na stabilní nehořlavou podložku mimo dosah záclon a papíru.

Proč čadí víc než dřív

Za čmouděním bývá dlouhý knot, průvan nebo znečištěný vosk. Zkrácení knotu na několik milimetrů plamen zmenší a spalování zefektivní. Čadící plamen znamená nedokonalé hoření a usazování sazí na stěnách i na skle.

Kde se stejný jev objevuje

Dušení ohně v krbu po zavření přívodu vzduchu, zhasínání kahanu pod poklopem při školních pokusech, hašení hořící pánve přikrývkou a princip protipožárních klapek ve vzduchotechnice. Vždycky jde o přerušení přísunu kyslíku k palivu.

Proč čajová svíčka hoří jinak než vysoká

U čajové svíčky je celý vosk brzy roztavený a knot má stálý přísun paliva, takže hoří rovnoměrně až do konce. Vysoká svíčka si musí nejdřív vytvořit jezírko roztaveného vosku; pokud se první hoření ukončí předčasně, vytaví se úzký komínek a zbytek vosku zůstane nevyužitý u okraje.

Jak tomu předejít

Při prvním zapálení nechat svíčku hořet tak dlouho, až se roztaví celý povrch. Tím se určí, jak se bude tavit i napříště. Tomu se říká paměť vosku a rozhoduje o tom, jestli se svíčka dohoří celá.

Proč je plamen žlutý

Žlutá barva pochází od rozžhavených částeček uhlíku, které v plameni vznikají a než shoří, září. Modrý plamen u sporáku obsahuje více kyslíku a hoření je dokonalejší, proto v něm žhavé částice prakticky nejsou. Čím žlutější plamen, tím víc sazí.

Časté otázky

Proč svíčka pod sklenicí zhasne?

Podíl kyslíku klesne pod hranici, při které se plamen udrží, a zároveň se hromadí oxid uhličitý a vodní pára.

Spotřebuje se všechen kyslík?

Nespotřebuje. Ve sklenici ho zůstává většina, jen už nestačí na hoření.

Co vlastně u svíčky hoří?

Páry vosku, ne knot ani tuhý vosk. Knot slouží k tomu, aby roztavený vosk vzlínal nahoru.

Proč plamen před zhasnutím čmoudí?

Část paliva při nedostatku kyslíku neshoří dokonale a odchází jako saze.

Hoří svíčka déle ve větší sklenici?

Ano, ale ne v přímé úměře. Záleží i na tvaru nádoby a na těsnosti.

Proč se na hořící olej nesmí lít voda?

Voda se okamžitě odpaří, olej rozstříkne a požár se rozšíří. Použijte poklici nebo deku.

Proč zhasne svíčka sfouknutím?

Proud vzduchu odnese horké hořlavé páry pryč od knotu.

Je vzduch po zhasnutí svíčky nedýchatelný?

V malé sklenici není. Pro dýchání stačí výrazně nižší podíl kyslíku než pro plamen.

Proč mám zkracovat knot?

Dlouhý knot dává velký a nestabilní plamen, který čadí a usazuje saze.

Jak svíčku bezpečně umístit?

Na stabilní nehořlavou podložku, mimo průvan a mimo dosah záclon a papíru, a nikdy bez dozoru.

Související návody

• Proč plamen hoří vzhůru
• Bezpečí v domácnosti
• Proč je ozvěna v prázdném pokoji