Potravinová alergie a intolerance: v čem se liší

Alergie a intolerance nejsou dvě jména pro totéž a rozdíl mezi nimi rozhoduje o tom, jak nebezpečná situace je. Alergie je reakce imunitního systému, může nastat po nepatrném množství a v krajním případě ohrožuje život. Intolerance je porucha zpracování potraviny, závisí na množství a projeví se trávicími potížemi. Zaměnit je znamená buď zbytečné vyřazování jídel, nebo podceněné riziko.

Praktický důsledek je zásadní. U prokázané alergie se potravina vyřazuje úplně a řeší se pohotovostní postup. U intolerance se hledá množství, které člověk snese, a jídelníček se omezuje jen v nezbytné míře. Bez určení, o co jde, se dělá obojí špatně.

Čím se liší

U alergie reaguje imunitní systém na bílkovinu v potravině a projevy přicházejí obvykle rychle, v řádu minut až do dvou hodin. U intolerance jde o nedostatek enzymu nebo o jiný mechanismus zpracování a potíže bývají pozdější a vázané na množství. Kožní a dýchací projevy patří spíš k alergii, samotné nadýmání a průjem spíš k intoleranci.

Proč se to plete

Obě skupiny mohou způsobit trávicí potíže a obě se zlepší po vyřazení potraviny. Zlepšení po vyřazení proto samo o sobě nic nedokazuje. Rozliší je až vyšetření a v části případů řízená expozice pod dohledem, ne pozorování doma.

Nejčastější potravinové alergeny

U dětí bývají časté bílkoviny kravského mléka, vejce, arašídy, ořechy, pšenice a sója, u dospělých spíš ořechy, ryby, korýši a ovoce a zelenina v souvislosti s pylovou alergií. Řada dětských alergií časem odezní, u ořechů a korýšů je to méně pravděpodobné.

Pylově potravinová souvislost

Lidé alergičtí na pyl často reagují na některé ovoce a zeleninu, protože jejich bílkoviny jsou pylovým podobné. Projeví se to svěděním a pálením v ústech krátce po snědení syrového plodu, zatímco tepelně zpracovaný plod problém nedělá. Je to typický obraz, který se snadno zamění za nesnášenlivost.

Laktóza a lepek

Nesnášenlivost laktózy je nedostatek enzymu štěpícího mléčný cukr a projeví se nadýmáním, křečemi a průjmem podle množství. Celiakie je naproti tomu autoimunitní onemocnění vyvolané lepkem, které poškozuje sliznici tenkého střeva, a lepek se u ní vyřazuje trvale. Před vyšetřením na celiakii se lepek nevyřazuje, protože by výsledek zkreslil.

Proč nezačínat dietou před vyšetřením

U celiakie i u některých alergií se vyšetřuje reakce na podnět, který v těle musí být přítomen. Kdo lepek nebo potravinu vyřadí měsíce před vyšetřením, dostane nejasný výsledek a bude muset potravinu znovu zařadit. Pořadí je tedy vyšetření a teprve pak dieta.

Jak se to zjišťuje

Anamnézou, tedy podrobným popisem potíží a jejich vazby na jídlo, kožními testy nebo krevními testy podle situace a v indikovaných případech řízenou expozicí pod dohledem. U celiakie krevními testy a podle nálezu odběrem vzorku sliznice. Nic z toho se nedá nahradit testem objednaným na internetu.

Deník jídla, který má cenu

Zapisujte čas jídla, co přesně jste jedli včetně složení a příloh, čas objevení potíží a jaké byly. Tři až čtyři takové záznamy s reakcí řeknou lékaři víc než obecné tvrzení, že vám nedělá dobře pšenice. Užitečné je zapsat i to, kdy potíže nenastaly navzdory stejnému jídlu.

Čtení etiket

Hlavní alergeny musí být ve složení zvýrazněny, takže se dají najít rychle. Pozor na skrytý výskyt v omáčkách, uzeninách, pečivu a hotových jídlech a na formulace o možném obsahu stop, které jsou u prokázané alergie důležité. V restauraci se na složení ptejte, personál má informace o alergenech poskytnout.

Varovné příznaky, u kterých se nečeká

Otok rtů, jazyka nebo hrdla, dušnost nebo pískoty, náhlá rozsáhlá kopřivka, zvracení s náhlou bledostí, závrať nebo mdloba po jídle a jakákoli rychle se rozvíjející reakce u člověka se známou alergií. V takové situaci se volá 155 a používá se pohotovostní postup určený lékařem.

Anafylaxe: jak ji poznat a co dělat

Nejzávažnější formou potravinové alergie je anafylaxe, rychlá reakce celého těla. Nejčastěji ji vyvolávají arašídy, ořechy, ryby, korýši, mléko a vejce.

Antihistaminika při anafylaxi nestačí. Po použití adrenalinu je vždy nutné vyšetření v nemocnici, protože reakce se může vrátit. Lidé s rizikem nosí autoinjektor stále u sebe a jejich okolí má vědět, jak ho použít.

Zkřížené reakce: pyl a jídlo

Typické je svědění a pálení v ústech hned po syrovém ovoci, takzvaný orální alergický syndrom. Po tepelné úpravě, třeba v kompotu nebo koláči, potíže často zmizí. Pylovou sezonu podrobně rozebírá samostatný článek o alergiích.

Potravinová alergie u dětí

U malých dětí jsou nejčastější alergie na kravské mléko a vejce. Velká část dětí z nich do školního věku vyroste, lékař to ověřuje postupnou zátěží. Alergie na arašídy, ořechy a ryby naopak častěji přetrvává. Doporučení se v posledních letech změnila: studie ukázaly, že včasné zavedení alergenních potravin do jídelníčku kojence, například arašídového krému v bezpečné formě, může riziko alergie snížit. U dětí s těžkým ekzémem nebo už známou alergií se postup plánuje s pediatrem nebo alergologem.

Označování alergenů

V EU musí být na obalu i u nebaleného jídla v restauraci uvedeno čtrnáct hlavních alergenů. Na obalu jsou zvýrazněné ve složení.

Upozornění „může obsahovat stopy“ je dobrovolné a znamená riziko kontaminace při výrobě. Pro lidi s těžkou alergií je důležité.

Testy, které nemají význam

Komerční testy nesnášenlivosti potravin z krve, které měří protilátky třídy IgG, nemají podle alergologických společností diagnostický význam. Protilátky IgG proti jídlu má každý, kdo potravinu jí. Výsledek vede k vyřazování zdravých potravin a u dětí může ohrozit výživu. Podobně nemají oporu biorezonance, kineziologie a vyšetření z vlasů.

Histaminová intolerance

Někteří lidé popisují bolesti hlavy, zarudnutí, průjem nebo ucpaný nos po jídlech bohatých na histamin, jako jsou zrající sýry, víno, uzeniny nebo kysané zelí. Takzvaná histaminová intolerance je v odborné literatuře sporná a spolehlivý test pro ni neexistuje. Pokud potíže přetrvávají, je lepší je řešit s lékařem a nutričním terapeutem, než dlouhodobě držet přísnou dietu naslepo.

Jak se alergie na jídlo vyšetřuje

Pozitivní test sám o sobě neznamená alergii. Vždy se hodnotí spolu s příznaky, jinak hrozí zbytečné vyřazování potravin.

Stravování mimo domov s alergií

Celiakie není alergie

Celiakie je autoimunitní onemocnění, při kterém lepek poškozuje sliznici tenkého střeva. Projevuje se průjmy, nadýmáním, hubnutím, chudokrevností, únavou, u dětí poruchou růstu, ale i bez trávicích potíží. Léčbou je celoživotní přísná bezlepková dieta. Diagnóza se stanoví krevními testy a biopsií sliznice, obojí při běžné stravě s lepkem. Na rozdíl od alergie nejde o okamžitou reakci a malé množství lepku škodí dlouhodobě.

Akční plán pro rodinu

U dětí i dospělých s rizikem těžké reakce se vyplatí mít od lékaře písemný akční plán. Obsahuje:

• seznam alergenů a toho, co je třeba z jídla vyloučit
• jak poznat lehkou a těžkou reakci
• kdy podat antihistaminikum a kdy adrenalin
• telefon 155 a kontakty na blízké
• kde je autoinjektor a kdy vyprší jeho platnost
• kopie plánu ve školce, škole a u prarodičů

Alergie ve školce a ve škole

Dítě s potravinovou alergií potřebuje, aby o ní věděli učitelé, kuchařky a vychovatelé. Pomáhá písemný plán od lékaře, který popisuje, čemu se vyhnout, jak poznat reakci a co dělat, případně jak použít adrenalinové pero. Školní jídelny mohou připravovat dietní stravu podle potvrzení lékaře, jinde si dítě nosí jídlo z domova. Na výletech, oslavách a táborech se na alergii myslí dopředu. Starší děti je dobré učit, aby se nebály říct, že něco jíst nesmí.

Anafylaxe po námaze

Vzácně se alergická reakce objeví jen tehdy, když člověk sní určitou potravinu a do několika hodin sportuje. Samotné jídlo ani samotná námaha reakci nevyvolají. Nejčastěji jde o pšenici, ale i o jiné potraviny. Projevuje se kopřivkou, otokem, dušností nebo kolapsem při sportu. Diagnózu stanoví alergolog a léčba spočívá ve vyhýbání se spouštěči před sportem a v připravenosti na reakci.

Výživa při vyřazovací dietě

Když se z jídelníčku dlouhodobě vyřadí mléko, vejce, pšenice nebo více potravin, hrozí nedostatek živin, zvlášť u dětí. Bez mléka chybí vápník a bílkoviny, bez obilovin vláknina. Vyřazovací dieta proto patří pod dohled lékaře a nutričního terapeuta, kteří navrhnou náhrady.

Nová alergie v dospělosti

Potravinová alergie může vzniknout i u dospělých, typicky na korýše, ryby, ořechy nebo ovoce v souvislosti s pylovou alergií. Každou reakci s otokem, dušností nebo kolapsem je třeba vyšetřit u alergologa, i když reakce odezněla sama.

Časté chyby

• vyřadit potravinu na základě testu z internetu
• začít dietu bez lepku před vyšetřením na celiakii
• spoléhat při anafylaxi na antihistaminika
• přehlížet upozornění na stopy u těžké alergie
• vyřazovat mnoho potravin u dítěte bez vedení

Časté otázky

Jaký je rozdíl mezi alergií a intolerancí?

Alergie je reakce imunitního systému, může nastat po stopovém množství a v krajním případě ohrožuje život. Intolerance je porucha zpracování potraviny, závisí na množství a projeví se trávicími potížemi. Rozdíl rozhoduje o závažnosti i o postupu.

Můžu si to určit doma vyřazením potraviny?

Nemůžete spolehlivě. Obě skupiny se po vyřazení zlepší, takže zlepšení samo o sobě nic nedokazuje. Rozliší je vyšetření a v části případů řízená expozice pod dohledem. Vyřazovací dieta naslepo navíc zbytečně ochudí jídelníček.

Mají domácí testy z internetu cenu?

Testy na potravinové nesnášenlivosti nabízené bez lékařské indikace nemají doloženou výpovědní hodnotu a vedou k vyřazování potravin bez důvodu. Diagnostika patří lékaři, který volí metodu podle popsaných potíží.

Proč mě svědí v ústech po jablku?

Bývá to pylově potravinová souvislost: bílkoviny některého ovoce a zeleniny jsou podobné pylovým, takže alergik reaguje svěděním a pálením v ústech po syrovém plodu, zatímco tepelně zpracovaný problém nedělá.

Mám před vyšetřením vyřadit lepek?

Ne. U celiakie se vyšetřuje reakce na lepek, který musí být v jídelníčku přítomen. Vyřazení měsíce předem výsledek zkreslí a potravinu budete muset znovu zařadit. Pořadí je vyšetření a teprve pak případná dieta.

Odezní dětská alergie?

Řada dětských alergií, například na bílkovinu kravského mléka a na vejce, časem odezní. U ořechů a korýšů je to méně pravděpodobné. Posouzení a případné znovuzařazení potraviny patří lékaři, ne pokusu doma.

Jak vést deník jídla?

Zapisujte čas jídla, přesné složení včetně příloh, čas objevení potíží a jaké byly. Užitečné je zaznamenat i to, kdy potíže nenastaly navzdory stejnému jídlu. Tři až čtyři záznamy řeknou lékaři víc než obecné tvrzení.

Musí být alergeny na etiketě?

Hlavní alergeny musí být ve složení zvýrazněny. Pozor na skrytý výskyt v omáčkách, uzeninách, pečivu a hotových jídlech a na údaje o možném obsahu stop, které jsou u prokázané alergie důležité. V restauraci se na složení ptejte.

Je nesnášenlivost laktózy totéž co alergie na mléko?

Není. Nesnášenlivost laktózy je nedostatek enzymu štěpícího mléčný cukr a závisí na množství. Alergie na bílkovinu kravského mléka je imunitní reakce, u které nerozhoduje množství a která může být závažná.

Kdy volat záchrannou službu?

Při otoku rtů, jazyka nebo hrdla, při dušnosti či pískotech, u náhlé rozsáhlé kopřivky, při zvracení s náhlou bledostí, při závrati nebo mdlobě po jídle a u jakékoli rychle se rozvíjející reakce u známého alergika.

Co je orální alergický syndrom?

Svědění v ústech po syrovém ovoci nebo zelenině u lidí s pylovou alergií.

Vyrostou děti z alergie na mléko?

Velká část ano, obvykle do školního věku.

Mají se kojencům dávat arašídy?

Včasné zavedení v bezpečné formě může riziko alergie snížit. U rizikových dětí postup s lékařem.

Musí restaurace uvádět alergeny?

Ano, čtrnáct hlavních alergenů musí být uvedeno i u nebaleného jídla.

Mají smysl testy IgG na jídlo?

Ne, podle alergologických společností nemají diagnostický význam.

Co dělat při anafylaxi?

Použít adrenalin, pokud je k dispozici, a volat 155.

Může alergie vzniknout v dospělosti?

Ano, například na korýše nebo v souvislosti s pylovou alergií.

Je laktózová intolerance alergie?

Ne, jde o nedostatek enzymu, ne o reakci imunity.

Co je expoziční test?

Podání potraviny pod lékařským dohledem k ověření reakce.

Související návody

• Alergie sezonní a celoroční
• Spotřebujte do vs. trvanlivost
• Autoimunitní onemocnění

Zdroje

• Národní zdravotnický informační portál
• Státní zdravotní ústav
• Evropský úřad pro bezpečnost potravin

Text je obecnou informací, nenahrazuje vyšetření ani doporučení lékaře a neuvádí dávkování léků.

Další texty k tématu najdete v rozcestníku Výživa bez mýtů.