Proč nás v mokrém oblečení víc zebe
V mokrém oblečení je člověku zima proto, že voda odvádí teplo z kůže zhruba dvacetkrát rychleji než vzduch, a k tomu se z látky odpařuje. Obojí bere teplo z těla. Suché oblečení hřeje hlavně tím, že mezi vlákny drží nehybný vzduch, a jakmile ho nahradí voda, izolace zmizí skoro úplně.
Text vysvětluje, proč se to děje, proč některé materiály promoknutí snesou lépe, a co dělat, když se promoknutí nedá vyhnout.
V kostce: hřejivost oblečení stojí na nehybném vzduchu uvnitř materiálu. Voda vzduch vytlačí a vede teplo mnohem lépe než on, takže tělo ztrácí teplo vedením. K tomu se z povrchu odpařuje voda a odpařování samo o sobě odebírá teplo. Nejhorší kombinací je promoklá bavlna a vítr. Vlna a syntetika si i po promoknutí část izolace udrží, protože nenasáknou stejným způsobem.
Proč suché oblečení hřeje
Samotná vlákna hřejí málo. Podstatné je, že mezi nimi zůstává vzduch, který se nepohybuje. Nehybný vzduch je jeden z nejlepších dostupných izolantů, protože teplo v něm putuje pomalu. Proto hřeje nadýchaná mikina víc než stejně těžký kus hutné látky.
Jakmile se vzduch mezi vlákny dá do pohybu, izolace klesá. To je důvod, proč je ve větru zima i v suchém svetru a proč nepromokavá bunda s větrovzdornou vrstvou pomůže i tehdy, když neprší.
Co udělá voda
Voda je mnohem lepší vodič tepla než vzduch. Když zaplní prostor mezi vlákny, teplo z kůže odchází podstatně rychleji. Tělo přitom teplo dodává pořád stejným tempem, takže rozdíl se projeví jako chlad, a při delším vystavení jako třesavka.
K tomu odpařování
Aby se voda odpařila, musí získat energii, a bere ji z nejbližšího zdroje, tedy z látky a z kůže. Odpařování proto ochlazuje i v situaci, kdy je okolní vzduch teplý. V létě je to výhoda a jmenuje se pocení, v chladu je to problém.
Vítr to násobí
Vítr odnáší nasycený vzduch od povrchu a odpařování zrychluje. Mokré oblečení ve větru proto ochlazuje mnohem víc než mokré oblečení v závětří. Kombinace vlhka, větru a teploty kolem pěti stupňů je z hlediska podchlazení rizikovější než suchý mráz.
Proč je bavlna nejhorší
Bavlněné vlákno vodu nasákne dovnitř a drží ji. Kus zvlhne, ztěžkne, přilne k tělu a vzduchové mezery zmizí. Navíc schne pomalu, takže ochlazování trvá dlouho. Bavlněné tričko pod bundou je proto při fyzické zátěži v chladu špatná volba, i když se zvenku nenamočí, protože ho promáčí pot.
Jak si vede vlna
Vlněné vlákno pojme hodně vlhkosti, aniž by se na omak zdálo mokré, a mezi vlákny přitom zůstane vzduch. Izolace proto klesne, ale nezmizí. Právě proto se vlna doporučuje jako vrstva u kůže při aktivitě v chladu.
Jak si vede syntetika
Syntetická vlákna nenasákávají, voda zůstává mezi nimi a rychle odchází. Kus uschne rychleji a izolace se vrátí dřív. Nevýhodou bývá zápach po delším nošení, protože hladký povrch vláken drží zbytky potu.
Proč se po koupání klepeme i v teple
Na kůži zůstane tenká vrstva vody a ta se odpařuje. Energii na to bere z těla, takže i za pětadvaceti stupňů vzniká pocit chladu. Osušení ručníkem pomůže okamžitě, protože odstraní zdroj odpařování, ne proto, že by ručník hřál.
Co dělat, když promoknete
Nejdřív se zbavit mokré vrstvy u kůže, i kdyby to znamenalo vzít si suchou vrstvu pod mokrou bundu. Poté omezit proudění vzduchu, tedy zapnout se a nasadit čepici. Pohyb pomáhá, protože tělo produkuje teplo, ale jen do chvíle, kdy se člověk začne potit a vlhkost přibude.
Na co si dát pozor
Na zastavení po výstupu, kdy se zpocené oblečení začne odpařovat na hřebeni ve větru. Tady se ochlazení projeví nejrychleji. Praktické je mít suchou vrstvu v batohu a převléknout se dřív, než se člověk zastaví.
Kde se stejný jev objevuje
Ochlazování nápoje v mokrém hadru, chladiče odpařováním v suchém podnebí, pocit chladu při vystoupení z bazénu do větru a rychlejší podchlazení ve vodě než na vzduchu o stejné teplotě. Pokaždé jde o tutéž kombinaci vedení tepla a odpařování.
Proč se vrstvení oblečení osvědčuje
Tři tenké vrstvy hřejí lépe než jedna tlustá o stejné hmotnosti, protože mezi nimi vznikají další vzduchové mezery. Zároveň se dají po jedné odkládat, takže se člověk nezapotí. Právě regulace potu je při pohybu v chladu důležitější než samotná tloušťka oblečení.
Jakou roli má vrchní vrstva
Zastavit vítr a odrazit vodu zvenčí, ale zároveň pustit páru ven. Nepropustná pláštěnka bez odvětrání promočí zevnitř potem skoro stejně jako déšť zvenčí, jen to trvá o něco déle.
Proč je voda nebezpečnější než vzduch
Ve vodě o stejné teplotě člověk prochládá řádově rychleji než na vzduchu, protože voda odvádí teplo mnohem účinněji a navíc se u těla stále obměňuje. Proto se i v létě doporučuje po delším koupání osušit a obléknout, i když je venku teplo. Pocit chladu po vylezení z vody není subjektivní dojem, ale skutečná ztráta tepla.
Časté otázky
Proč je v mokrém oblečení taková zima?
Voda vede teplo mnohem lépe než vzduch a k tomu se odpařuje, což tělu bere další teplo.
Je bavlna opravdu nejhorší volba?
V chladu ano, protože nasákne, ztratí izolaci a schne pomalu.
Proč se říká, že vlna hřeje i mokrá?
Pojme vlhkost dovnitř vlákna a mezi vlákny zůstane vzduch, takže izolace klesne, ale nezmizí.
Pomůže se hýbat?
Pomůže, tělo produkuje teplo. Jakmile se ale začnete potit, přibude vlhkost a efekt se otočí.
Proč mě zebe víc ve větru?
Vítr odnáší nasycený vzduch a zrychluje odpařování i odvod tepla.
Je nebezpečnější mokro a pět stupňů, nebo suchý mráz?
Z hlediska podchlazení bývá rizikovější vlhko s větrem kolem pěti stupňů.
Proč se klepu po sprše i v teplé koupelně?
Voda na kůži se odpařuje a energii na to bere z těla.
Má smysl převléknout se do suchého trička i pod mokrou bundu?
Má. Vrstva u kůže rozhoduje o ztrátách tepla nejvíc.
Proč syntetika schne rychleji?
Vlákno vodu nenasákne dovnitř, zůstává mezi vlákny a snáz odejde.
Hřeje samotné vlákno?
Skoro ne. Hřeje nehybný vzduch, který mezi vlákny drží.
