
Řez ovocných stromů: kdy, kudy a čeho se vyvarovat
Řez neslouží k tomu, aby strom vypadal upraveně, ale k tomu, aby se do koruny dostalo světlo a vzduch. Zahuštěná koruna špatně osychá, snadněji na ní přežívají houbové choroby a plody uvnitř zůstávají drobné a bez chuti. Většina zásahu proto směřuje k odstranění větví, které rostou dovnitř, kříží se nebo si stíní, ne ke zkrácení všeho dokola.
Druhé pravidlo, které rozhoduje o výsledku: každý druh se řeže v jinou dobu. Jádroviny, tedy jabloně a hrušně, snesou řez v předjaří. Peckoviny, tedy třešně, višně, slivoně a broskvoně, se v chladu a vlhku špatně hojí a řežou se spíš v době kvetení nebo po sklizni.
Základní pravidla: řezat za suchého počasí a ne v mrazu, nejdřív odstranit suché, poškozené a nemocné dřevo, pak větve rostoucí dovnitř a křížící se, a teprve nakonec zkracovat. Řez vést na větevní kroužek, ne na sraz s kmenem a ne s pahýlem. Nářadí mít ostré a mezi stromy ho čistit.
Kdy který strom
Jádroviny se běžně řežou v předjaří, kdy je strom bez listí a struktura koruny je vidět. Peckoviny mají tendenci k výtoku klejopryskyřice a k infekci ran v chladu, proto se u nich upřednostňuje termín kolem kvetení nebo brzy po sklizni. U broskvoní je jarní termín zvlášť důležitý.
Počasí rozhoduje víc než datum
Řeže se za suchého počasí a při teplotách nad nulou. Řez do mrazu poškodí pletiva kolem rány a vlhko po řezu usnadní vstup houbovým původcům. Když je předpověď na několik dní deštivá, vyplatí se počkat, i kdyby to znamenalo posun o dva týdny.
Co odstranit jako první
Suché, zlomené a nemocné dřevo, protože z něj se šíří potíže do zbytku koruny. Pak větve rostoucí dovnitř koruny a ty, které se kříží a odírají, protože v místě odření vzniká vstupní brána pro infekci. Teprve po tomhle kroku se posuzuje, jestli je vůbec potřeba něco zkracovat.
| Zásah | Kdy | Proč |
|---|---|---|
| Suché a nemocné dřevo | kdykoli za sucha | zdroj infekce |
| Jádroviny, hlavní řez | předjaří | vidět strukturu, dobré hojení |
| Peckoviny | kolem kvetení nebo po sklizni | rychlejší zavalení rány |
| Vlky, svislé prudké výhony | v létě | letní odstranění se méně vrací |
| Zmlazení starého stromu | postupně, několik let | jednorázový zásah strom vyčerpá |
| Výchovný řez mladého stromu | první roky | zakládá kostru koruny |
Jak vést řez
Na větevním kroužku, tedy na zesíleném prstenci u paty větve, který obsahuje pletiva schopná ránu zavalit. Řez na sraz s kmenem tento prstenec odstraní a rána se hojí špatně. Ponechaný pahýl naopak uschne a stane se vstupem pro dřevokazné houby. Silnější větev se odřezává na tři řezy, aby se neodtrhla kůra.
Tři řezy u silné větve
Nejdřív nařízněte větev zespodu kousek od kmene, pak ji uřízněte shora o něco dál a odlehčenou zbylou část odřízněte na větevním kroužku. Bez tohoto postupu se váha větve utrhne i s pruhem kůry z kmene a vznikne rána, která se hojí roky.
Ošetření ran
Malé rány se nechávají volně zavalit. U větších ran se používá přípravek určený k tomu účelu, nanáší se ale na okraj, ne do celé plochy, aby pod ním nezůstávala vlhkost. Přetíraný povrch přes celou ránu bývá spíš problém než pomoc.
Nářadí a hygiena
Ostré nůžky a pilka dělají hladký řez, který se hojí rychleji než roztřepený. Nářadí se čistí mezi jednotlivými stromy a vždy po řezu nemocného dřeva, jinak se infekce roznese po celé zahradě. Tupé nářadí navíc svírá větev a poškodí kůru pod řezem.
Zmlazení zanedbaného stromu
Nedělá se najednou. Silný jednorázový zásah strom vyčerpá a vyžene množství svislých vlků, které situaci zhorší. Rozložte práci do dvou až tří sezon, v každé odstraňte část a nechte strom reagovat. Trpělivost tady rozhoduje o tom, jestli se koruna zlepší, nebo zahoustne ještě víc.
Vlky a co s nimi
Prudké svislé výhony vznikají jako reakce na silný řez. Odstraňují se, ale nejlépe v létě, kdy se strom po zásahu tolik nebrání novým výhonem. Zimní odstranění vlků obvykle vede k tomu, že na jaře vyrazí znovu a ve větším počtu.
Bezpečnost při práci
Ochranné brýle, rukavice a stabilní opora. Na žebříku se nepracuje s pilou nad hlavou a žebřík se staví na rovný pevný podklad, nikdy na měkkou hlínu po dešti. Práce ve výšce u vzrostlých stromů patří odborníkovi s vybavením, ne majiteli se štaflemi.
Časté otázky
Kdy se řežou jabloně a hrušně?
Běžně v předjaří, kdy je strom bez listí a struktura koruny je dobře vidět. Podmínkou je suché počasí a teploty nad nulou. Řez do mrazu poškodí pletiva kolem rány a vlhko usnadní vstup houbovým původcům.
Proč se peckoviny řežou jindy?
Špatně se jim hojí rány v chladu a vlhku a mají sklon k výtoku klejopryskyřice. Proto se u třešní, višní, slivoní a broskvoní upřednostňuje termín kolem kvetení nebo brzy po sklizni, kdy strom ránu rychleji zaválí.
Co odstranit jako první?
Suché, zlomené a nemocné dřevo, protože je zdrojem šíření potíží. Pak větve rostoucí dovnitř koruny a ty, které se kříží a odírají. Teprve pak se posuzuje, jestli je vůbec potřeba něco zkracovat.
Kde přesně vést řez?
Na větevním kroužku, tedy na zesíleném prstenci u paty větve, který ránu zavalí. Řez na sraz s kmenem prstenec odstraní a hojení se zhorší, ponechaný pahýl uschne a stane se vstupem pro dřevokazné houby.
Proč se silná větev řeže na třikrát?
Aby se neodtrhla kůra. Nejdřív se větev nařízne zespodu kousek od kmene, pak se uřízne shora o něco dál a odlehčený zbytek se odřízne na větevním kroužku. Jinak váha větve strhne pruh kůry z kmene.
Mám rány natírat?
Malé rány se nechávají volně zavalit. U větších se používá přípravek k tomu určený, nanáší se ale na okraj, ne do celé plochy, aby pod ním nezůstávala vlhkost. Přetíraný povrch celé rány bývá spíš problém.
Musím nářadí dezinfikovat?
Čistit ano, mezi jednotlivými stromy a vždy po řezu nemocného dřeva, jinak se infekce roznese po zahradě. Ostré nářadí navíc dělá hladký řez, který se hojí rychleji, zatímco tupé svírá větev a poškodí kůru.
Jak zmladit zanedbaný strom?
Postupně, ve dvou až třech sezonách. Silný jednorázový zásah strom vyčerpá a vyžene množství svislých vlků, které zahuštění zhorší. V každé sezoně odstraňte část a nechte strom zareagovat.
Co jsou vlky a kdy je odstranit?
Prudké svislé výhony vznikající jako reakce na silný řez. Odstraňují se nejlépe v létě, kdy se strom po zásahu tolik nebrání novým růstem. Po zimním odstranění obvykle na jaře vyrazí znovu a ve větším počtu.
Kdy raději zavolat odborníka?
U vzrostlých stromů a u práce ve výšce. Na žebříku se nepracuje s pilou nad hlavou a žebřík se staví jen na rovný pevný podklad. Práce s motorovou pilou v koruně patří vybavenému odborníkovi, ne majiteli se štaflemi.
Související návody
Zdroje
Termíny se u jednotlivých druhů a odrůd liší, řiďte se i doporučením pěstitele a místními podmínkami.
Další texty k tématu najdete v rozcestníku Zahrada v praxi.
