Vedlejší činnost OSVČ: kdy platíte nižší odvody

Vedlejší samostatná výdělečná činnost znamená výrazně nižší odvody, ale jen tehdy, když ji u úřadu doložíte. Rozdíl je velký: minimální sociální záloha při vedlejší činnosti je zhruba třetinová proti hlavní a při nízkých příjmech se nemusí platit vůbec. Zdravotní pojištění se u souběhu se zaměstnáním platí z reálného příjmu bez minima.

Vedlejší činnost není volba podnikatele, ale důsledek jeho situace. Rozhoduje, zda vedle podnikání existuje jiný důvod, kvůli kterému je pojištění zajištěno odjinud.

Údaje jsou platné k 14. 9. 2026.

Kdy jde o vedlejší činnost

Typicky tehdy, když podnikatel vedle podnikání vykonává zaměstnání zakládající účast na nemocenském pojištění, pobírá starobní nebo invalidní důchod, má nárok na rodičovský příspěvek nebo pobírá peněžitou pomoc v mateřství, pečuje o osobu závislou na pomoci jiné osoby, anebo je nezaopatřeným dítětem, tedy studuje.

Doložení je podmínkou

Skutečnosti zakládající vedlejší činnost se uvádějí v přehledu o příjmech a výdajích a je nutné je doložit. Bez doložení posoudí úřad činnost jako hlavní se všemi minimy a doplatkem. Potvrzení o studiu, o zaměstnání nebo o pobírání dávky si proto ukládejte průběžně.

Zaměstnání na dohodu

Rozhoduje, zda zaměstnání zakládá účast na nemocenském pojištění. U dohody o provedení práce a u dohody o pracovní činnosti to závisí na výši odměny a na pravidlech pojistných předpisů. Nízká dohoda tedy vedlejší činnost sama o sobě nezaloží.

Rozhodná částka a účast na pojištění

Při vedlejší činnosti vzniká povinná účast na důchodovém pojištění, jen pokud daňový základ dosáhne rozhodné částky. Pro rok 2026 činí 117 521 Kč. Vykonávali-li jste činnost jen část roku, rozhodná částka se poměrně snižuje podle počtu měsíců výkonu činnosti.

Když jste pod hranicí

Pojistné na důchodové pojištění se neplatí a zaplacené zálohy se vracejí jako přeplatek. Rok se ale zároveň nezapočítá jako doba pojištění pro důchod, což je druhá strana téže mince. Kdo si dobu pojištění hlídá, může se k účasti přihlásit dobrovolně.

Osvobození od záloh

OSVČ s vedlejší činností nemusí platit zálohy, oznámí-li správě sociálního zabezpečení, že by jí v důsledku poklesu příjmů účast na důchodovém pojištění nevznikla. Vyúčtování pak proběhne až v přehledu.

Zdravotní pojištění u souběhu

Minimální vyměřovací základ neplatí pro toho, kdo je vedle podnikání zaměstnancem a odvádí pojistné ze zaměstnání aspoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro zaměstnance, a pro osobu, za kterou je plátcem pojistného stát. Pojistné se pak odvádí z poloviny skutečného daňového základu.

Podmínka trvání

Výjimka z minima platí, jen pokud důvod trvá po celé rozhodné období, nebo se uplatní poměrně za měsíce, kdy trval. Nastoupíte-li do zaměstnání v červenci, platí za leden až červen minimum.

Podnikání při zaměstnání v praxi

Zaměstnanec může podnikat, ale výdělečnou činnost shodnou s předmětem činnosti zaměstnavatele smí vykonávat jen s jeho předchozím písemným souhlasem. Omezení se nevztahuje na činnost vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární a uměleckou ani na obor, který s předmětem činnosti zaměstnavatele nesouvisí.

Daňová stránka

Příjmy ze zaměstnání a z podnikání se sčítají v jednom daňovém přiznání. Zaměstnanec, který má vedle mzdy příjmy ze samostatné činnosti nad zákonnou hranici, ztrácí možnost ročního zúčtování u zaměstnavatele a podává přiznání sám.

Student a podnikání

Nezaopatřené dítě do pětadvaceti let, které se soustavně připravuje na budoucí povolání, má pojistné na zdravotní pojištění hrazené státem a jeho podnikání je vedlejší činností. Příjem z podnikání sám o sobě nezaopatřenost neruší, rozhoduje trvání studia. Konkrétní dopad na dávky ověřte u Úřadu práce.

Důchodce a podnikání

Poživatel starobního důchodu podnikající jako OSVČ vykonává vedlejší činnost. Kdo dosáhl důchodového věku a má nárok na výplatu starobního důchodu v plné výši, může si navíc stanovit zálohu sazbou 22,7 % namísto 29,2 %, jsou-li podmínky splněny po celý kalendářní měsíc.

Jak se vedlejší činnost dokládá

Úřad potřebuje doklad o důvodu. U zaměstnání potvrzení zaměstnavatele nebo údaje o trvání pojištěného zaměstnání, u studia potvrzení školy, u rodičovského příspěvku a peněžité pomoci v mateřství potvrzení plátce dávky, u důchodu rozhodnutí o jeho přiznání a u péče o závislou osobu doklad o stupni závislosti. Skutečnosti, které úřad eviduje sám, dokládat nemusíte, u ostatních se doložení vyžaduje.

Lhůta na doložení

Údaje uvedené v přehledu je nutné doložit v návaznosti na jeho podání, nejpozději ve lhůtě, kterou zákon stanoví. Nedoložením se činnost posoudí jako hlavní a rozdíl na pojistném se doměří i za měsíce, kdy jste platili nižší zálohy.

Změna v průběhu roku

Charakter činnosti se může během roku změnit několikrát: nastoupíte do zaměstnání, skončí vám rodičovská, dokončíte studium. Pro každý měsíc se posuzuje samostatně, zda šlo o hlavní, nebo vedlejší činnost, a podle toho se stanoví minimum. V přehledu se proto uvádí, ve kterých měsících byla činnost vedlejší.

Poměrná rozhodná částka

Vykonávali-li jste vedlejší činnost jen část roku, rozhodná částka se poměrně snižuje podle počtu měsíců, ve kterých byla činnost vykonávána. Nejde tedy o plnou roční hranici bez ohledu na dobu podnikání.

Dobrovolná účast na pojištění

Kdo při vedlejší činnosti nedosáhne rozhodné částky, nemusí pojistné platit, ale může se k účasti na důchodovém pojištění přihlásit dobrovolně. Dává to smysl tomu, komu chybí doba pojištění a kdo si nechce vytvořit v evidenci díru. Před rozhodnutím si vyžádejte informativní osobní list důchodového pojištění.

Nejčastější omyly

Prvním je domněnka, že vedlejší činnost si podnikatel zvolí. Nezvolí, vyplývá z jeho situace a musí ji doložit. Druhým je spoléhání na to, že úřad o zaměstnání ví sám. Třetím je platba minimálních záloh pro hlavní činnost i v době, kdy důvod vedlejší činnosti trvá, tedy zbytečný přeplatek na celý rok. Čtvrtým je opomenutí oznámit změnu zdravotní pojišťovně, když důvod skončí.

Časté otázky

Kdy je podnikání vedlejší činností?

Při souběhu se zaměstnáním zakládajícím účast na nemocenském pojištění, při pobírání důchodu, rodičovského příspěvku nebo peněžité pomoci v mateřství, při péči o závislou osobu a u nezaopatřeného dítěte.

Jaká je minimální záloha u vedlejší činnosti?

Na sociální pojištění 1 574 Kč měsíčně v roce 2026.

Musím platit zdravotní minimum?

Ne, pokud jste zároveň zaměstnancem odvádějícím aspoň z minima nebo je za vás plátcem stát.

Co je rozhodná částka?

Hranice daňového základu, od které vzniká povinná účast na důchodovém pojištění u vedlejší činnosti. V roce 2026 činí 117 521 Kč.

Musím vedlejší činnost dokládat?

Ano, uvádí se v přehledu a je nutné ji doložit, jinak bude posouzena jako hlavní.

Vrátí se mi zálohy, když nedosáhnu rozhodné částky?

Ano, vzniká přeplatek na pojistném.

Můžu podnikat ve stejném oboru jako můj zaměstnavatel?

Jen s jeho předchozím písemným souhlasem.

Můžu být OSVČ na rodičovské?

Ano, jde o vedlejší činnost. Pozor na podmínky nároku na rodičovský příspěvek, ty ověřte u Úřadu práce.

Jak je to u studenta?

Podnikání je vedlejší činností, pojistné na zdravotní pojištění hradí stát po dobu soustavné přípravy na povolání.

Platí důchodce nižší sazbu?

Kdo dosáhl důchodového věku a má nárok na výplatu starobního důchodu v plné výši, může zálohu stanovit sazbou 22,7 %.

Sčítají se příjmy ze zaměstnání a z podnikání?

V daňovém přiznání ano. U pojistného jde o oddělené režimy.

Kde je to upraveno?

V § 9 zákona o důchodovém pojištění, v § 13a a § 14 zákona č. 589/1992 Sb. a v § 3a zákona č. 592/1992 Sb.

Související návody

• Zálohy OSVČ
• Přehledy OSVČ
• Hrubá a čistá mzda

Zdroje

• Zákon č. 589/1992 Sb. o pojistném
• Zákon č. 592/1992 Sb. o pojistném
• Česká správa sociálního zabezpečení
• Úřad práce ČR

Text je obecnou informací a nenahrazuje posouzení konkrétní situace. Údaje platné k 14. 9. 2026.

Další texty k tématu najdete v rozcestníku Daně a odvody OSVČ.