
Přehledy OSVČ: lhůty, doplatek a nová výše zálohy
Přehled o příjmech a výdajích podává OSVČ dvakrát: správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně. Lhůta se odvíjí od termínu daňového přiznání, ne od kalendáře. Přehled je přitom dokument, který rozhoduje o výši záloh na celý další rok a o doplatku za rok minulý, takže chyba v něm se vleče dlouho.
Kdo je v paušálním režimu a jeho daň je rovna paušální dani, přehledy nepodává vůbec. To je hlavní administrativní úspora toho režimu.
Údaje jsou platné k 14. 9. 2026.
Kdy se přehled podává: správě sociálního zabezpečení nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy uplynula lhůta pro podání daňového přiznání za daný kalendářní rok. Tato lhůta se tedy posouvá podle toho, zda podáváte přiznání v papírové podobě, elektronicky, nebo prostřednictvím daňového poradce. Doplatek pojistného na důchodové pojištění je splatný nejpozději do osmi dnů po dni, ve kterém byl nebo měl být přehled podán.
Kdo přehled podává
Přehled podává každý, kdo aspoň po část kalendářního roku vykonával samostatnou výdělečnou činnost. Výjimkou je osoba, jejíž daň z příjmů za dané zdaňovací období je rovna paušální dani. Povinnost platí i tehdy, když činnost trvala jen pár měsíců, byla ztrátová nebo šlo o vedlejší činnost.
Dva různé přehledy
Jeden jde příslušné územní správě sociálního zabezpečení, druhý zdravotní pojišťovně, u které jste registrováni. Formuláře se liší, protože se liší i vyměřovací základy: 55 % daňového základu u sociálního pojištění a 50 % u zdravotního. Podat jeden a zapomenout na druhý je nejčastější opomenutí.
Co se v přehledu uvádí
Údaje o daňovém základu, o vyměřovacím základu pro pojistné, o nejnižším měsíčním vyměřovacím základu pro zálohy, o úhrnu zaplacených záloh a o vypočteném pojistném. Kdo vykonával vedlejší činnost a chce za ni být považován, uvádí i důvody vedlejší činnosti a musí je doložit.
Lhůty krok za krokem
Základem je lhůta pro daňové přiznání. Od jejího uplynutí běží jeden měsíc na přehled pro správu sociálního zabezpečení. U zdravotní pojišťovny je lhůta stanovena obdobně, konkrétní termín si ověřte u své pojišťovny. Kdo přiznání podávat nemusí, řídí se lhůtou stanovenou pro tento případ v zákoně.
| Krok | Kdy |
|---|---|
| Daňové přiznání | zákonná lhůta podle formy podání a zastoupení poradcem |
| Přehled pro správu sociálního zabezpečení | do 1 měsíce od uplynutí lhůty pro přiznání |
| Doplatek na důchodové pojištění | do 8 dnů po dni, kdy byl nebo měl být přehled podán |
| Nová výše zálohy | od měsíce následujícího po měsíci podání přehledu |
Proč se lhůta liší podle formy přiznání
Lhůta pro daňové přiznání je delší při elektronickém podání a ještě delší, podává-li přiznání daňový poradce na základě plné moci uplatněné u správce daně. Tím se posouvá i lhůta pro přehled. Kdo si najme poradce až v dubnu, musí plnou moc uplatnit včas, jinak se lhůta neprodlouží.
Když přehled nepodáte
Správa sociálního zabezpečení může uložit pokutu a pojistné stanoví z údajů, které má k dispozici. Zdravotní pojišťovna postupuje obdobně. Nepodaný přehled navíc znamená, že se nepřepočítají zálohy a platíte dál původní částku.
Doplatek a přeplatek
Je-li vypočtené pojistné vyšší než úhrn zaplacených záloh, vzniká doplatek splatný do osmi dnů po dni podání přehledu. Je-li nižší, vzniká přeplatek. Ten lze použít na budoucí zálohy, nebo o něj požádat. Přeplatkem je i situace, kdy jste platili zálohy za rok, ve kterém jste nebyli účastni důchodového pojištění.
Modelový propočet
OSVČ na hlavní činnost měla daňový základ 480 000 Kč. Vyměřovací základ pro sociální pojištění činí 55 %, tedy 264 000 Kč. Pojistné při sazbě 29,2 % je 77 088 Kč. Pokud během roku zaplatila na zálohách 68 640 Kč, doplatí 8 448 Kč. Pro zdravotní pojištění je vyměřovacím základem 50 %, tedy 240 000 Kč, a pojistné při sazbě 13,5 % činí 32 400 Kč.
Kdy se platí minimum
Je-li vypočtený vyměřovací základ nižší než zákonné minimum, odvádí se pojistné z minima. U zdravotního pojištění to neplatí pro toho, kdo je zároveň zaměstnancem odvádějícím z minimálního základu, a pro osoby, za které je plátcem stát.
Nová výše zálohy
Záloha vypočtená z přehledu se platí za měsíc následující po měsíci, ve kterém byl nebo měl být přehled podán, a platí až do měsíce, kdy se podává přehled příští. Prakticky to znamená, že zálohu měníte jednou ročně a po zbytek roku se nemění, ani když příjmy vyskočí.
Co udělat hned po podání
Upravit trvalý příkaz v bance na obě zálohy a poznamenat si termín doplatku. Banka změnu sama neprovede a osmidenní lhůta na doplatek uteče rychle.
Vedlejší činnost v přehledu
Kdo chce být považován za OSVČ vykonávající vedlejší činnost, musí to v přehledu uvést a doložit, typicky potvrzením o zaměstnání, o pobírání rodičovského příspěvku nebo důchodu, případně potvrzením o studiu. Doložení má vlastní lhůtu, která navazuje na podání přehledu. Bez doložení se činnost posoudí jako hlavní se všemi minimy.
Rozhodná částka
U vedlejší činnosti vzniká povinná účast na důchodovém pojištění až při dosažení rozhodné částky, která pro rok 2026 činí 117 521 Kč daňového základu. Pod touto hranicí se pojistné platit nemusí, zaplacené zálohy se vracejí jako přeplatek.
Nejčastější chyby
Podání jen jednoho ze dvou přehledů. Použití loňského formuláře. Zaměňování 55 % a 50 % základu. Nedoložení vedlejší činnosti. Neupravený trvalý příkaz po přepočtu zálohy. A konečně přehlédnutí osmidenní lhůty pro doplatek, která běží od podání, ne od konce měsíce.
Co si připravit před vyplněním
Daňové přiznání nebo alespoň vypočtený daňový základ, přehled zaplacených záloh za celý rok, doklady k vedlejší činnosti, pokud ji uplatňujete, a údaje o zaměstnání, jestliže v roce trvalo souběžně. Bez úhrnu skutečně zaplacených záloh nelze doplatek spočítat správně a právě tady vznikají rozdíly, které úřad reklamuje.
Odkud vzít úhrn záloh
Z výpisů z účtu, z přehledu plateb u zdravotní pojišťovny a z evidence správy sociálního zabezpečení. Elektronické služby obou institucí stav plateb zobrazují, takže si čísla můžete ověřit dřív, než přehled odešlete.
Maximální vyměřovací základ a souběh
Měl-li podnikatel v roce i příjmy ze zaměstnání, uvádí v přehledu úhrn vyměřovacích základů zaměstnance, pokud spolu s vyměřovacím základem ze samostatné činnosti přesahuje maximální vyměřovací základ. Ten činí v roce 2026 částku 2 350 416 Kč. Nad tuto hranici se sociální pojistné neodvádí a vzniká přeplatek.
Kdy se o přeplatek žádá
U sociálního pojištění se přeplatek vypořádá v návaznosti na přehled, u zdravotního pojištění se postupuje podle pravidel pojišťovny. V obou případech platí, že bez podaného přehledu se přeplatek nezjistí a peníze zůstanou na účtu instituce.
Opravný přehled
Zjistíte-li po odeslání chybu, podává se opravný přehled. Má smysl to udělat hned, protože z nesprávných údajů se počítá i nová výše zálohy na celý další rok. Opravu je vhodné provést u obou institucí, pokud se chyba týká daňového základu.
Přehled u zdravotní pojišťovny
Formulář se podává té pojišťovně, u které jste v daném roce byli pojištěni. Změnili-li jste v průběhu roku pojišťovnu, podává se přehled oběma a každá počítá pojistné za svou část roku. Vyměřovacím základem je 50 % daňového základu a minimálním vyměřovacím základem dvanáctinásobek poloviny průměrné mzdy, pro rok 2026 tedy 24 483,50 Kč měsíčně.
Elektronické podání
Pojišťovny nabízejí podání přes vlastní portály nebo datovou schránkou. Potvrzení o podání si uložte, protože od data podání se odvíjí lhůta pro doplatek i okamžik, odkdy se mění záloha.
Časté otázky
Do kdy se podává přehled pro sociální pojištění?
Nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy uplynula lhůta pro podání daňového přiznání za daný rok.
Musím podávat přehled i zdravotní pojišťovně?
Ano, jde o samostatný formulář s vlastním vyměřovacím základem.
Podávám přehled v paušálním režimu?
Pokud je vaše daň rovna paušální dani, přehledy nepodáváte.
Kdy je splatný doplatek?
Do osmi dnů po dni, ve kterém byl nebo měl být přehled podán.
Musím podat přehled i při ztrátě?
Ano, povinnost se váže na výkon činnosti, ne na výši zisku.
Z čeho se počítá vyměřovací základ?
U sociálního pojištění nejméně z 55 % daňového základu, u zdravotního z 50 %.
Jak doložím vedlejší činnost?
V přehledu uvedete důvody a doložíte je, například potvrzením o zaměstnání, o studiu nebo o pobírání důchodu či rodičovského příspěvku.
Jaká je rozhodná částka pro vedlejší činnost v roce 2026?
117 521 Kč daňového základu.
Odkdy platím novou zálohu?
Za měsíc následující po měsíci, ve kterém byl nebo měl být přehled podán.
Co se stane, když přehled nepodám?
Hrozí pokuta a pojistné bude stanoveno z údajů, které má úřad k dispozici. Zálohy se nepřepočítají.
Můžu přehled podat elektronicky?
Ano, prostřednictvím elektronických podání příslušné instituce nebo datovou schránkou.
Kde je povinnost upravena?
V § 15 zákona č. 589/1992 Sb. a v předpisech o veřejném zdravotním pojištění.
Související návody
Zdroje
- Zákon č. 589/1992 Sb. o pojistném
- Česká správa sociálního zabezpečení
- Všeobecná zdravotní pojišťovna
- Finanční správa ČR
Text je obecnou informací a nenahrazuje daňové poradenství. Údaje platné k 14. 9. 2026. Modelový propočet je ilustrativní.
Další texty k tématu najdete v rozcestníku Daně a odvody OSVČ.
