Mikrobiom: co ho ovlivňuje a kdy mají probiotika smysl

Ve střevě žije obrovské množství mikroorganismů a jejich složení ovlivňuje trávení, imunitní reakce i to, jak tělo zpracuje některé látky. Tomu souboru se říká mikrobiom. Slibům, které se k němu vážou, ale předbíhá realita: víme, že souvislosti existují, ale u velké části tvrzení zatím nevíme, jestli jde o příčinu, nebo o následek.

Praktický důsledek je střízlivý. Nejlépe doloženým způsobem, jak mikrobiom ovlivnit, není doplněk, ale strava s dostatkem vlákniny a pestrostí rostlinných zdrojů. Probiotika mají doložený efekt jen v konkrétních situacích a u konkrétních kmenů, ne jako univerzální podpora trávení.

Co mikrobiom dělá

Zpracovává vlákninu, kterou lidské trávení neumí rozložit, a vznikají při tom látky, kterými se živí buňky střevní sliznice. Podílí se na tvorbě některých vitaminů, na obraně proti nežádoucím mikroorganismům a na dozrávání imunitních reakcí. Právě proto se s ním spojuje tolik onemocnění, byť ne vždy jako s příčinou.

Pestrost místo jednoho druhu

Ukazuje se, že důležitější než přítomnost jednoho konkrétního mikroorganismu je celková rozmanitost. Té se dosahuje pestrou stravou, ne jedním doplňkem. Praktickým vodítkem je počet různých rostlinných druhů za týden, protože každý přináší jiný typ vlákniny a jiné látky.

Vláknina jako hlavní nástroj

Rozdělit ji lze na rozpustnou, která váže vodu a slouží jako živná půda, a nerozpustnou, která zvětšuje objem obsahu a urychluje průchod. Obě jsou potřeba. Navyšuje se postupně a spolu s tekutinami, protože prudké zvýšení vede k nadýmání, které pak člověk mylně přisoudí konkrétní potravině.

Probiotika, prebiotika, fermentované potraviny

Probiotika jsou živé mikroorganismy, prebiotika látky, kterými se ve střevě živí, a fermentované potraviny obsahují kultury vzniklé kvašením. Nejde o zaměnitelné pojmy. Jogurt, kefír, kysané zelí nebo kimchi přinášejí kultury i pestrost, ale nejsou totéž co cílený probiotický přípravek s konkrétním kmenem.

Kdy má probiotikum doložený smysl

Nejlépe doložené je použití při průjmu spojeném s užíváním antibiotik a u některých dalších konkrétních situací, vždy u konkrétních kmenů. Účinek jednoho kmene se nedá přenést na jiný ani na jinou situaci. Proto nemá smysl vybírat přípravek podle počtu miliard bakterií na obalu.

Antibiotika a co po nich

Antibiotika zasáhnou i běžnou střevní mikroflóru a její obnova trvá týdny až měsíce. Nejde o důvod se jim vyhýbat, když jsou indikována, ale je to důvod, proč se nemají užívat zbytečně, například u virových infekcí. Po léčbě pomáhá pestrá strava s vlákninou a u části lidí konkrétní probiotické kmeny.

Čemu nevěřit

Slibům o vyléčení chronických nemocí úpravou mikrobiomu, testům, které z jednoho vzorku určí, co máte jíst, a přípravkům prezentovaným jako detoxikace střeva. Také tvrzením, že jeden doplněk nahradí pestrou stravu. Mikrobiom je oblast, kde marketing výrazně předbíhá to, co je skutečně doloženo.

Rozbory mikrobiomu

Komerční rozbory zatím neumějí z výsledku odvodit spolehlivé praktické doporučení pro zdravého člověka. Výstupem bývá seznam potravin, který se opírá o slabé podklady. Peníze za rozbor přinesou obvykle menší užitek než totéž vydání za pestřejší nákup zeleniny a luštěnin.

Co mikrobiom zhoršuje

Jednotvárná strava s malým podílem rostlinných zdrojů, vysoký příjem vysoce zpracovaných potravin, nadměrný alkohol, kouření, nedostatek spánku a opakované zbytečné užívání antibiotik. Většina těchto faktorů se překrývá s tím, co škodí i jinde, což je samo o sobě užitečná zpráva.

Kdy jde o víc než o trávení

Nadýmání a nepravidelná stolice mohou být důsledkem stravy, ale i projevem onemocnění. Krev ve stolici, nechtěné hubnutí, noční buzení bolestí, horečky a chudokrevnost k běžným trávicím obtížím nepatří a patří na vyšetření. Úprava stravy je tam ztrátou času, ne řešením.

Varovné příznaky, u kterých se nečeká

Krev ve stolici nebo černá stolice, nechtěné hubnutí, noční buzení bolestí břicha, horečky, zvracení se zástavou odchodu plynů a stolice, chudokrevnost a náhlá trvalá změna vyprazdňování ve vyšším věku.

Časté otázky

Co je mikrobiom?

Soubor mikroorganismů žijících ve střevě. Zpracovává vlákninu, kterou lidské trávení neumí rozložit, podílí se na tvorbě některých vitaminů, na obraně proti nežádoucím mikroorganismům a na dozrávání imunitních reakcí.

Jak ho nejlépe ovlivním?

Pestrou stravou s dostatkem vlákniny z různých zdrojů, tedy luštěninami, celozrnnými obilovinami, zeleninou, ovocem, ořechy a fermentovanými potravinami. Je to nejlépe doložený nástroj, výrazně lepší než jakýkoli jednotlivý doplněk.

Jaký je rozdíl mezi probiotiky a prebiotiky?

Probiotika jsou živé mikroorganismy, prebiotika látky, kterými se ve střevě živí. Fermentované potraviny obsahují kultury vzniklé kvašením, ale nejsou totéž co cílený probiotický přípravek s konkrétním kmenem.

Kdy má probiotikum smysl?

Nejlépe doložené je použití při průjmu spojeném s užíváním antibiotik a u některých dalších konkrétních situací, vždy u konkrétních kmenů. Účinek jednoho kmene se nedá přenést na jiný, takže výběr podle počtu miliard na obalu nedává smysl.

Musím po antibiotikách brát probiotika?

Není to nutné u každého. Antibiotika zasáhnou i běžnou mikroflóru a obnova trvá týdny až měsíce; pomáhá pestrá strava s vlákninou a u části lidí konkrétní kmeny. Podstatnější je neužívat antibiotika zbytečně.

Mají rozbory mikrobiomu cenu?

Komerční rozbory zatím neumějí z výsledku odvodit spolehlivé doporučení pro zdravého člověka a výstupem bývá seznam potravin opřený o slabé podklady. Totéž vydání za pestřejší nákup zeleniny a luštěnin přinese víc.

Proč mě po přidání vlákniny nadýmá?

Protože se navyšovala příliš rychle. Vláknina se přidává postupně a spolu s tekutinami. Prudké zvýšení vede k nadýmání, které pak člověk mylně přisoudí konkrétní potravině a zbytečně ji vyřadí.

Kolik druhů rostlin týdně?

Praktickým vodítkem je co nejvyšší počet různých rostlinných druhů za týden, protože každý přináší jiný typ vlákniny a jiné látky. Důležitější než přítomnost jednoho konkrétního mikroorganismu je celková rozmanitost.

Co mikrobiomu škodí?

Jednotvárná strava s malým podílem rostlinných zdrojů, vysoký příjem vysoce zpracovaných potravin, nadměrný alkohol, kouření, nedostatek spánku a opakované zbytečné užívání antibiotik.

Kdy nejde o stravu?

Krev ve stolici, nechtěné hubnutí, noční buzení bolestí, horečky a chudokrevnost k běžným trávicím obtížím nepatří a patří na vyšetření. Úprava stravy je v takové situaci ztrátou času, ne řešením.

Související návody

• Dráždivý tračník
• Doplňky stravy: kdy mají smysl

Zdroje

• Národní zdravotnický informační portál
• Státní zdravotní ústav
• Evropský úřad pro bezpečnost potravin

Text je obecnou informací, nenahrazuje vyšetření ani doporučení lékaře a neuvádí dávkování.

Další texty k tématu najdete v rozcestníku Výživa bez mýtů.