Předpěstování sadby: kdy sít a co sazenice potřebují

Nejčastější chyba při předpěstování není špatný substrát ani semeno, ale příliš brzký výsev. Rostlina vysetá v lednu do bytu za měsíc přeroste, vytáhne se za světlem a do doby, kdy ji lze vysadit ven, se vyčerpá. Termín výsevu se proto počítá zpětně od data, kdy je venku bezpečno, ne od chuti něco dělat.

Druhý zásadní faktor je světlo. Únorový a březnový den v bytě má pro sazenice málo světla i na parapetu jižního okna, takže sazenice tvoří dlouhé slabé stonky. Chladnější stanoviště a případné přisvětlení tomu brání víc než jakékoli hnojivo.

Kdy sít a proč se to počítá zpětně

Každá plodina potřebuje jiný počet týdnů od výsevu do vysazení. Vezměte předpokládaný termín vysazování na místo a odečtěte tuto dobu. Vyjde vám datum výsevu. Bez tohoto výpočtu vzniká buď přerostlá sadba, nebo naopak sazenice, které v době vysazování nejsou připravené.

Papriky a rajčata se liší

Papriky a lilek potřebují od výsevu delší dobu než rajčata, proto se sejí dřív. Rajčata rostou rychle a příliš brzký výsev u nich vede k vytáhlým rostlinám. Okurky a dýně snášejí přesazování hůř a sejí se nejpozději, často rovnou do většího květináče.

Substrát a nádoby

Výsevní substrát je jemný, propustný a chudší na živiny, protože semeno má vlastní zásobu a příliš živin mu spíš uškodí. Nádoby musí mít odtokové otvory a před použitím se umyjí, aby se nepřenášely choroby z minulé sezony. Rašelinové tablety a sadbovače usnadňují pozdější přesazení bez poškození kořenů.

Hloubka výsevu a vlhkost

Obecné pravidlo je sít do hloubky odpovídající zhruba dvojnásobku velikosti semene. Drobná semena se jen přitlačí k povrchu, protože ke klíčení potřebují světlo. Do vzejití se udržuje stálá vlhkost, ale ne mokro; krytí fólií nebo poklopem pomáhá, musí se ale denně odvětrávat, jinak vzniká plíseň.

Padání sazenic

Sazenice, které náhle poléhají a u země se ztenčí, bývají napadeny houbovými původci, kterým svědčí přemokření, hustý porost a teplo bez proudění vzduchu. Řešením je řidší výsev, opatrnější zálivka, větrání a čisté nádoby, ne přípravek dodatečně.

Světlo, teplo a jak poznat problém

Po vzejití potřebují sazenice hodně světla a nižší teplotu než při klíčení. Vytáhlé rostliny s dlouhými mezerami mezi listy jsou známkou nedostatku světla v kombinaci s teplem. Přisvětlení pomáhá, ale musí být dostatečně blízko a svítit dostatečně dlouho; běžné pokojové osvětlení nestačí.

Přepichování

Provádí se po vytvoření prvních pravých listů, tedy těch, které následují po dělohách. Rostlinky se drží za list, ne za stonek, protože poškozený stonek už nedoroste. Hlouběji zasazená rajčata tvoří kořeny i na stonku, u papriky se tímhle nezískává nic.

Otužování před vysazením

Sazenice pěstovaná v bytě nesnese náhlý přechod ven. Několik dnů před vysazením ji vynášejte na stinné chráněné místo a dobu prodlužujte. Bez otužení listy spálí slunce a vítr rostliny mechanicky poškodí, takže se růst zastaví o týdny.

Riziko pozdních mrazů

Teplé jarní dny svádějí k vysazování dřív, než je bezpečno. U citlivých plodin se vyplatí počkat na období, kdy už nehrozí přízemní mrazíky, nebo mít připravenou textilii na zakrytí. Jedna mrazivá noc dokáže zničit práci několika měsíců.

Čemu se vyhnout

Příliš brzkému výsevu, hustému porostu, teplu bez světla, hnojení sazenic, které ještě nemají pravé listy, znovupoužitým špinavým nádobám a vysazování bez otužení. Většina těchto chyb se projeví až ve chvíli, kdy už se nedá napravit.

Časté otázky

Kdy začít s předpěstováním?

Termín se počítá zpětně: od předpokládaného data vysazování ven odečtěte počet týdnů, které plodina potřebuje. Příliš brzký výsev je nejčastější chyba, protože rostlina v bytě přeroste, vytáhne se za světlem a vyčerpá se.

Jaký substrát použít?

Výsevní, tedy jemný, propustný a chudší na živiny. Semeno má vlastní zásobu a příliš živin mu spíš uškodí. Nádoby musí mít odtok a před použitím se umyjí, aby se nepřenášely choroby z minulé sezony.

Jak hluboko sít?

Obvykle do hloubky zhruba dvojnásobku velikosti semene. Drobná semena se jen přitlačí k povrchu, protože ke klíčení potřebují světlo. Do vzejití se udržuje stálá vlhkost, ale ne mokro, a krytí se denně odvětrává.

Proč mi sazenice vytáhly?

Kvůli nedostatku světla v kombinaci s teplem. Po vzejití potřebují sazenice hodně světla a nižší teplotu než při klíčení. Přisvětlení pomůže, ale musí být dost blízko a svítit dostatečně dlouho, běžné pokojové osvětlení nestačí.

Co znamená, když sazenice náhle polehnou?

Bývá to napadení houbovými původci, kterým svědčí přemokření, hustý porost a teplo bez proudění vzduchu. Řešením je řidší výsev, opatrnější zálivka, větrání a čisté nádoby, ne dodatečné použití přípravku.

Kdy přepichovat?

Po vytvoření prvních pravých listů, tedy těch, které následují po dělohách. Rostlinky držte za list, ne za stonek, protože poškozený stonek už nedoroste. Rajčata lze zasadit hlouběji, tvoří kořeny i na stonku.

Musím sazenice otužovat?

Ano. Sazenice z bytu nesnese náhlý přechod ven. Několik dnů před vysazením ji vynášejte na stinné chráněné místo a dobu postupně prodlužujte. Bez otužení listy spálí slunce a vítr rostliny mechanicky poškodí.

Kdy je bezpečno vysazovat ven?

Až po období, kdy hrozí přízemní mrazíky. Teplé jarní dny svádějí k dřívějšímu vysazení, ale jedna mrazivá noc zničí práci několika měsíců. Alternativou je mít připravenou textilii na zakrytí.

Mám sazenice hnojit?

Ne před vytvořením pravých listů, protože výsevní substrát je záměrně chudší a semeno má vlastní zásobu. Po přepichování do většího objemu s běžným substrátem už rostlina živiny má a přihnojuje se jen mírně.

Které plodiny se sejí nejpozději?

Okurky a dýně, které navíc snášejí přesazování hůř a často se sejí rovnou do většího květináče. Naopak papriky a lilek potřebují od výsevu delší dobu, takže se sejí dřív než rajčata.

Související návody

• Jak založit vyvýšený záhon
• Rajčata na balkoně

Zdroje

• Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
• Ministerstvo zemědělství

Nároky konkrétní odrůdy se liší, řiďte se i údaji na obalu osiva.

Další texty k tématu najdete v rozcestníku Zahrada v praxi.