Důchod OSVČ: proč minimální zálohy znamenají nízkou penzi

Podnikatel, který roky platí minimální zálohy, si nespoří na nízký důchod, ale skoro na žádný. Vyměřovací základ, ze kterého se pojistné odvádí, totiž vstupuje do výpočtu důchodu přímo. Rozdíl mezi minimem a odvodem z reálného zisku se za třicet let promítne do měsíční penze velmi výrazně.

Druhá past je časová: rok, ve kterém při vedlejší činnosti nedosáhnete rozhodné částky, se nemusí započítat jako doba pojištění vůbec.

Údaje jsou platné k 14. 9. 2026.

Jak se podnikání promítne do důchodu

Starobní důchod se skládá ze základní výměry, která je pro všechny stejná, a z procentní výměry, která se odvíjí od osobního vyměřovacího základu a od získané doby pojištění. Osobní vyměřovací základ je průměr vyměřovacích základů za rozhodné období. U OSVČ jsou to právě ty částky, ze kterých se platilo pojistné.

Proč minimum bolí

Kdo odvádí z minima, má do výpočtu započítaný nízký vyměřovací základ, a to i v letech, kdy reálně vydělával výrazně víc. Zaměstnanec s průměrnou mzdou má přitom vyměřovací základ roven celé hrubé mzdě. Rozdíl mezi 35 % průměrné mzdy a plnou mzdou je právě ten, který se projeví na penzi.

Dobrovolně vyšší základ

Vyměřovacím základem je částka určená podnikatelem, nejméně však 55 % daňového základu. Slovo nejméně je podstatné: platit lze i z vyššího základu, což zvýší budoucí důchod. Rozhodnutí se dělá v přehledu za daný rok.

Doba pojištění

Pro nárok na starobní důchod je potřeba získat zákonem stanovenou dobu pojištění a dosáhnout důchodového věku. U OSVČ se doba počítá za měsíce, kdy byla účastna důchodového pojištění. Při hlavní činnosti je účast povinná, při vedlejší vzniká až od rozhodné částky.

Roky, které se nezapočítají

Podnikáte-li jako vedlejší činnost a nedosáhnete rozhodné částky, pojistné neplatíte a rok se do doby pojištění z titulu podnikání nezapočte. Pokud vedle toho nejste zaměstnáni a nemáte náhradní dobu, v evidenci vznikne díra. Kdo je v takové situaci opakovaně, měl by si dobu pojištění ohlídat.

Dobrovolné důchodové pojištění

Díry v době pojištění lze zaplnit dobrovolným důchodovým pojištěním. Minimální měsíční platba pro rok 2026 činí 3 428 Kč. Před rozhodnutím se vyplatí vyžádat si informativní osobní list důchodového pojištění a zjistit, jak velká mezera vlastně je.

Paušální daň a důchod

V paušálním režimu je měsíční vyměřovací základ dán zákonem: v prvním pásmu jde o nejnižší měsíční vyměřovací základ zvýšený o 15 %, ve druhém pásmu 28 050 Kč a ve třetím 42 900 Kč. Kdo tedy zůstává roky v prvním pásmu, odvádí z nízkého základu bez ohledu na to, jak vysoký má skutečný zisk.

Co s tím

Buď zvolit vyšší pásmo, pokud tomu odpovídají příjmy, anebo počítat s tím, že rozdíl je nutné vyřešit vlastním spořením. Paušální daň nedovoluje odvádět z vyššího základu podle vlastní volby, v tom se liší od běžného režimu.

Informativní osobní list

Správa sociálního zabezpečení vede evidenci dob pojištění a vyměřovacích základů. O informativní osobní list důchodového pojištění lze požádat a zjistit z něj, jaké doby máte evidované a kde chybí podklady. Chyby se opravují snáz hned než při podání žádosti o důchod.

Kdy si ho vyžádat

Ideálně několik let před důchodovým věkem a kdykoli po delším období vedlejší činnosti, po podnikání v zahraničí nebo po letech, kdy jste zálohy neplatili. Dohledání starých podkladů zabere měsíce.

Podnikání v důchodu

Poživatel starobního důchodu může podnikat dál a jeho činnost se považuje za vedlejší. Kdo dosáhl důchodového věku a má nárok na výplatu starobního důchodu v plné výši, může si stanovit zálohu na pojistné sazbou 22,7 % namísto 29,2 %, jsou-li podmínky splněny po celý kalendářní měsíc.

Modelové srovnání

Podnikatel s daňovým základem 600 000 Kč ročně odvede při vyměřovacím základu 55 %, tedy 330 000 Kč, pojistné 96 360 Kč při sazbě 29,2 %. Kdyby platil jen minimum podle stavu od července 2026, byl by roční vyměřovací základ 205 668 Kč a pojistné 60 055 Kč. Rozdíl ve vyměřovacím základu je přes sto tisíc korun ročně a právě ten se promítne do osobního vyměřovacího základu, ze kterého se počítá procentní výměra důchodu.

Proč to za třicet let hodně dělá

Osobní vyměřovací základ je průměrem za rozhodné období, takže se do něj propíše každý rok s nízkým základem. Řada let na minimu se nedá dohnat několika roky s vysokým odvodem těsně před důchodem. Čas je tady důležitější než výše jednorázového doplatku.

Co dělat, když už roky platíte minimum

Nejprve si vyžádejte informativní osobní list a zjistěte skutečný stav. Pak zvažte tři kroky: odvádět z vyššího vyměřovacího základu než ze zákonného minima, doplnit chybějící doby dobrovolným důchodovým pojištěním a vybudovat vlastní zdroj příjmu na stáří mimo systém. První dva kroky ovlivní státní důchod, třetí jen váš rozpočet.

Kdy má doplacení smysl

Především tehdy, chybí-li vám doba pojištění pro vznik nároku na důchod. Tam je efekt zásadní, protože bez potřebné doby nárok nevznikne vůbec. Doplácení kvůli mírnému zvýšení procentní výměry je otázka propočtu.

Co se do doby pojištění počítá navíc

Vedle doby výdělečné činnosti se posuzují i náhradní doby pojištění, například péče o dítě do čtyř let věku, péče o osobu závislou na pomoci jiné osoby, doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně nebo evidence na Úřadu práce v zákonem stanoveném rozsahu. Podmínky a rozsah zápočtu stanoví zákon o důchodovém pojištění.

Proč to podnikatele zajímá

Protože roky, kdy podnikání nevydělávalo a pojistné se neplatilo, nemusí být z hlediska doby pojištění ztracené, pokud v nich probíhala některá z náhradních dob. Zjistit to lze právě z informativního osobního listu, kde jsou tyto doby uvedené.

Časté otázky

Z čeho se počítá důchod u OSVČ?

Z vyměřovacích základů, ze kterých bylo placeno pojistné, a z doby pojištění.

Jaký je minimální vyměřovací základ v roce 2026?

Od července 2026 činí 35 % průměrné mzdy, tedy 17 139 Kč měsíčně při hlavní činnosti.

Můžu platit pojistné z vyššího základu?

Ano. Vyměřovacím základem je částka určená OSVČ, nejméně však 55 % daňového základu.

Započítá se rok s vedlejší činností pod rozhodnou částkou?

Z titulu podnikání ne, protože nevzniká účast na důchodovém pojištění.

Jak zaplním díru v době pojištění?

Dobrovolným důchodovým pojištěním, jehož minimální platba pro rok 2026 činí 3 428 Kč měsíčně.

Jak je na tom paušální daň?

Vyměřovací základ je dán zákonem podle pásma, v prvním pásmu je nízký a nelze si ho dobrovolně zvýšit.

Kde zjistím, co mám evidováno?

V informativním osobním listu důchodového pojištění od správy sociálního zabezpečení.

Jaký je maximální vyměřovací základ?

V roce 2026 činí 2 350 416 Kč, tedy osmačtyřicetinásobek průměrné mzdy.

Můžu podnikat a zároveň pobírat starobní důchod?

Ano, činnost se považuje za vedlejší.

Platí důchodce nižší sazbu pojistného?

Při nároku na výplatu starobního důchodu v plné výši lze zálohu stanovit sazbou 22,7 %.

Pomůže mi doplňkové penzijní spoření?

Je to samostatný produkt mimo systém důchodového pojištění. Na výši státního důchodu nemá vliv.

Kde je to upraveno?

V zákoně č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, a v zákoně č. 589/1992 Sb.

Související návody

• Zálohy OSVČ
• Vedlejší činnost OSVČ
• Paušální daň

Zdroje

• Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění
• Zákon č. 589/1992 Sb. o pojistném
• Česká správa sociálního zabezpečení

Text je obecnou informací a nenahrazuje posouzení nároku Českou správou sociálního zabezpečení. Údaje platné k 14. 9. 2026.

Další texty k tématu najdete v rozcestníku Daně a odvody OSVČ.