
Paušální daň 2026: pásma, zálohy a kdy se vyplatí
Paušální daň nahradí jednou měsíční platbou daň z příjmů, sociální i zdravotní pojištění a zbaví podnikatele přiznání i přehledů. Výhodná je hlavně pro toho, kdo má málo skutečných výdajů a nechce vést evidenci kvůli státu. Naopak se nevyplatí tomu, kdo uplatňuje slevy na dani nebo daňové zvýhodnění na děti, protože v paušálním režimu je uplatnit nelze.
Režim má tři pásma podle výše ročních příjmů a druhu činnosti. Do zvoleného pásma se vstupuje oznámením správci daně a pásmo se dá každý rok změnit.
Údaje jsou platné k 14. 9. 2026.
Měsíční paušální záloha v roce 2026: první pásmo 9 162 Kč (do června 2026 činila 9 984 Kč), druhé pásmo 16 745 Kč, třetí pásmo 27 139 Kč. Záloha je splatná do dvacátého dne měsíce, na který se platí, a posílá se na společný osobní daňový účet. Oznámení o vstupu do paušálního režimu lze podat do desátého dne rozhodného zdaňovacího období; podané po lhůtě je neúčinné a lhůtu nelze navrátit.
Kdo do paušálního režimu může
Poplatníkem v paušálním režimu může být osoba samostatně výdělečně činná, na kterou se vztahují předpisy o důchodovém i o veřejném zdravotním pojištění, není plátcem DPH ani jí nevznikla registrační povinnost k DPH (s výjimkou registrace identifikované osoby), není společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti a není dlužníkem, vůči němuž bylo zahájeno insolvenční řízení.
Zaměstnání vedle podnikání
Do režimu nemůže ten, kdo k prvnímu dni rozhodného období vykonává činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti. Výjimkou jsou příjmy, z nichž se daň vybírá srážkou zvláštní sazbou, typicky dohoda o provedení práce do zákonného limitu bez podepsaného prohlášení. Souběh běžného zaměstnání a paušální daně tedy možný není.
Jiné příjmy vedle podnikání
Vedle rozhodných příjmů smí mít poplatník jen příjmy osvobozené, příjmy, které nejsou předmětem daně, příjmy zdaněné srážkou a dále příjmy z kapitálového majetku, z nájmu a ostatní příjmy, pokud jejich celková výše nepřesáhne 50 000 Kč. Překročení téhle hranice režim boří, proto se sleduje průběžně, ne až v prosinci.
Tři pásma a limity příjmů
Pásmo se volí podle očekávaných ročních příjmů a podle toho, jaký výdajový paušál by se k činnosti dal uplatnit. Čím vyšší paušál, tím vyšší hranice pro první pásmo.
| Pásmo | Rozhodné příjmy | Měsíční záloha 2026 |
|---|---|---|
| první | do 1 000 000 Kč bez ohledu na činnost; do 1 500 000 Kč, tvoří-li aspoň 75 % příjmů činnosti s paušálem 80 % nebo 60 %; do 2 000 000 Kč, tvoří-li aspoň 75 % příjmů činnosti s paušálem 80 % | 9 162 Kč |
| druhé | do 1 500 000 Kč bez ohledu na činnost; do 2 000 000 Kč, tvoří-li aspoň 75 % příjmů činnosti s paušálem 80 % nebo 60 % | 16 745 Kč |
| třetí | do 2 000 000 Kč bez ohledu na činnost | 27 139 Kč |
Z čeho se záloha skládá
V prvním pásmu je to 100 Kč daň z příjmů, 5 756 Kč důchodové pojištění a 3 306 Kč zdravotní pojištění. Ve druhém pásmu 4 963 Kč daň, 8 191 Kč důchodové a 3 591 Kč zdravotní. Ve třetím 9 320 Kč daň, 12 527 Kč důchodové a 5 292 Kč zdravotní. Částka daně je dána zákonem, pojistné se odvozuje od pásma.
Snížení zálohy v prvním pásmu v roce 2026
Od července 2026 klesla měsíční záloha v prvním pásmu z 9 984 Kč na 9 162 Kč, protože se snížil minimální vyměřovací základ pro důchodové pojištění OSVČ. Za leden až červen 2026 tak vznikl přeplatek 4 932 Kč. Lze ho použít na úhradu některé z dalších záloh, nebo o něj po skončení roku požádat správce daně.
Jak se do režimu vstupuje
Oznámení o vstupu se podává správci daně do desátého dne rozhodného zdaňovacího období, tedy do 10. ledna. Kdo zahajuje činnost později, podává oznámení do dne zahájení činnosti. Oznámení je formulářovým podáním a uvádí se v něm údaje o vstupu, o důchodovém pojištění a o veřejném zdravotním pojištění. Lhůta je zachována i tehdy, je-li podání učiněno živnostenskému úřadu společně s ohlášením živnosti.
Lhůtu nelze prominout
Oznámení podané po lhůtě je neúčinné a navrácení lhůty v předešlý stav zákon vylučuje. Kdo termín zmešká, čeká rok. Tohle je nejčastější chyba, na kterou se přichází až v únoru.
Změna pásma
Zvolené pásmo se mění od prvního dne zdaňovacího období, pokud poplatník v předchozím roce nepřesáhl rozhodné příjmy pro nově zvolené pásmo a podá oznámení o změně pásma. Pásmo tedy není volba na celou dobu podnikání.
Když příjmy překročí zvolené pásmo
Přesáhne-li poplatník rozhodné příjmy pro zvolené pásmo, ale nepřesáhne hranici pro vyšší pásmo, může podat oznámení o jiné výši paušální daně odpovídající tomuto vyššímu pásmu a daň mu zůstane rovna paušální dani. Rozdíl doplatí. Překročení hranice dvou milionů korun ale znamená konec režimu uplynutím zdaňovacího období a povinnost podat přiznání i přehledy.
Kdy režim končí sám
Uplynutím zdaňovacího období, ve kterém se poplatník stal plátcem DPH nebo mu vznikla registrační povinnost k DPH, stal se společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti, anebo nabylo účinnosti rozhodnutí o jeho úpadku. Dále koncem měsíce, ve kterém přestal být OSVČ podle předpisů o důchodovém nebo zdravotním pojištění.
Co se v paušálním režimu neplatí a co se ztrácí
Nepodává se daňové přiznání ani přehled pro správu sociálního zabezpečení a pro zdravotní pojišťovnu. Odpadá evidence pro účely státu i roční vyúčtování. Za to se ale ztrácí možnost uplatnit slevy na dani, daňové zvýhodnění na děti, odpočet úroků z hypotéky nebo příspěvků na penzijní a životní pojištění. Pro rodinu s dětmi a hypotékou to bývá rozhodující.
Kdy se paušál nevyplatí
Typicky u toho, kdo má vysoké skutečné výdaje, kdo by po uplatnění výdajového paušálu a slev vyšel na nulovou daň, a u toho, kdo plánuje čerpat daňové zvýhodnění na více dětí. Propočet obou variant je namístě udělat před podáním oznámení, ne po něm.
Dopad na důchod
V prvním pásmu se odvádí pojistné z nízkého vyměřovacího základu, což se projeví na budoucím důchodu. Kdo zvažuje paušál dlouhodobě, měl by si spočítat, jaký vyměřovací základ tím vzniká, a případně zvážit doplňkové spoření.
Evidence, kterou vést musíte
Poplatník, který má příjmy, k nimž lze uplatnit výdajové paušály v různé výši, vede záznamy o příjmech ze samostatné činnosti pro účely prokázání výše rozhodných příjmů pro zvolené pásmo. I v paušálním režimu je tedy potřeba vědět, kolik peněz přišlo a z jaké činnosti. Doklady pro zákazníky se vystavují normálně.
Kdy se paušál vyplatí a kdy ne
Porovnání je potřeba udělat na konkrétních číslech, ne podle dojmu. V běžném režimu se daň počítá z rozdílu příjmů a výdajů, případně z příjmů snížených o výdajový paušál, a od vypočtené daně se odečítají slevy. V paušálním režimu je platba pevná a slevy se neuplatní. Rozhodující je proto vaše rodinná situace a výše skutečných výdajů.
Komu paušál sedí
Živnostníkovi s nízkými výdaji, bez dětí a bez hypotéky, který si cení jednoduchosti a nechce řešit přiznání ani přehledy. Také tomu, kdo má příjmy kolem horní hranice prvního pásma a činnost s vysokým výdajovým paušálem, protože pak je poměr platby k příjmu nejpříznivější.
Komu nesedí
Rodiči, který by uplatnil daňové zvýhodnění na dvě a více dětí, člověku s hypotékou a s odpočtem úroků, podnikateli s vysokými reálnými výdaji a tomu, kdo očekává ztrátový rok. Paušální daň se totiž platí i v roce, kdy jste prodělali.
Jak režim ovlivní doklady pro banku
V paušálním režimu nepodáváte daňové přiznání, takže jím nemůžete doložit příjem při žádosti o hypotéku nebo úvěr. Banky mají pro tuto situaci vlastní postupy, obvykle pracují s obratem na účtu nebo s potvrzením od správce daně. Pokud v nejbližších letech plánujete hypotéku, je namístě si postup ověřit u banky dřív, než do režimu vstoupíte.
Doklad o zaplacených zálohách
Úhrady jdou na společný osobní daňový účet a jejich přehled si lze vyžádat u správce daně. Uschovejte si i potvrzení o výši paušální zálohy pro daný rok, protože se hodí při jednání s bankou i s úřady.
Časté otázky
Kolik činí paušální daň v roce 2026?
V prvním pásmu 9 162 Kč měsíčně, ve druhém 16 745 Kč a ve třetím 27 139 Kč. Do června 2026 činila záloha v prvním pásmu 9 984 Kč.
Do kdy se podává oznámení o vstupu?
Do desátého dne rozhodného zdaňovacího období, tedy do 10. ledna. Kdo zahajuje činnost později, do dne zahájení činnosti.
Lze lhůtu pro oznámení prominout?
Nelze. Oznámení podané po lhůtě je neúčinné a lhůtu nelze navrátit v předešlý stav.
Můžu mít vedle paušálu zaměstnání?
Ne, s výjimkou příjmů zdaněných srážkou zvláštní sazbou daně.
Kdy je záloha splatná?
Do dvacátého dne měsíce, na který se platí. Platí se na společný osobní daňový účet.
Můžu v paušálním režimu uplatnit slevu na děti?
Nemůžete. Slevy na dani ani daňové zvýhodnění se v paušálním režimu neuplatňují.
Podávám přiznání a přehledy?
Pokud je vaše daň rovna paušální dani, přiznání ani přehledy nepodáváte.
Co když překročím limit pásma?
Nepřesáhnete-li hranici vyššího pásma, můžete podat oznámení o jiné výši paušální daně a rozdíl doplatit. Nad dva miliony korun režim končí.
Jaký je strop příjmů pro paušální režim?
Dva miliony korun ročních příjmů ze samostatné činnosti.
Můžu být identifikovanou osobou?
Ano, registrace identifikované osoby je z podmínky výslovně vyňata. Plátcem DPH ale být nesmíte.
Jak se změní pásmo?
Oznámením o změně zvoleného pásma, přičemž v předchozím roce nesmíte přesáhnout rozhodné příjmy pro nově zvolené pásmo. Změna platí od prvního dne zdaňovacího období.
Kde je paušální daň upravena?
V § 2a, § 7a, § 38lc a § 38lk zákona o daních z příjmů.
Související návody
Zdroje
Text je obecnou informací a nenahrazuje daňové poradenství. Údaje platné k 14. 9. 2026, částky se každoročně mění, ověřte je u správce daně.
Další texty k tématu najdete v rozcestníku Daně a odvody OSVČ.
